Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 21. října 1940

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letecký útok na Plzeň 21. října 1940 byla operace britského Královského letectva (RAF) na podzim 1940, v průběhu druhé světové války. Při plánovaném nočním náletu bombardérů RAF na západočeské město Plzeň měly být poškozeny Škodovy závody. Zcela první pokus o bombardování Plzně neuspěl pro problémy s nalezením cíle a k bombardování závodu a města vůbec nedošlo.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást německého koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1]:20 byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu, v první polovině války především zbraní československé konstrukce.[1]:20 Právě z těchto důvodů se plzeňská Škodovka stala cílem číslo jedna britských vzdušných útoků na území původního Československa, neboť zničení Škodových závodů mělo citelně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

Přípravy[editovat | editovat zdroj]

Československá exilová vláda v Londýně žádala RAF o rychlé provedení bombardovací operace nad územím Protektorátu.[1]:22 Pro zmíněný význam byly vybrány Škodovy závody v západočeské metropoli.[3]:5 Pro britské velitelství Bomber Command byla Plzeň nejvzdálenějším cílem – vzdálenost minimálně 860 km[4] od Britských ostrovů byla na samé hranici doletu tehdejších britských letadel.[1]:22 Provedením prvního náletu na Plzeň,[5]:270 byla pověřena 4. bombardovací skupina, která byla vybrána pro největší zkušenosti s dálkovými nočními lety.[1]:22 Zásadní bylo také její vybavení dvoumotorovými bombardéry Armstrong Whitworth Whitley Mk.V, které byly schopné doletět nad cíl a zpět bez nutnosti přídavných nádrží (dolet 2462 km).[1]:22 4. bombardovací skupina měla své domovské základny v hrabství Yorkshire na severu Anglie.[1]:22

Nálet měla provést 58. peruť 4. bombardovací skupiny. Plánován byl na dřívější datum, pro nepřízeň počasí byl odložen na noc z 20. na 21. října 1940.[5]:270[1]:22 Posádky byly instruovány, že bomby mohou shazovat jen po jasné identifikaci Škodových závodů, aby bombardováním naslepo neohrozily české civilisty.[1]:23

Letecký útok[editovat | editovat zdroj]

V noci na 21. října byla realizována rozsáhlejší operace, při které odstartovalo celkem 139 letadel (udává se i 135 letadel[6]) několika typů proti různým cílům na území ovládaném Německem a Itálií.[7][1]:22 Nejvíce letadel, třicet, zamířilo na Berlín.[6]

Domovskou základnou 58. perutě byla RAF Linton-on-Ouse, která leží severozápadně od Yorku a je vzdálená od Plzně 1108 km.[8] K útoku na Plzeň x ní odstartovalo mezi 18.00 a 19.10 postupně jedenáct letadel.[9][5]:270[10][1]:23 Noční let nad Plzeň a zpět měl trvat 11 hodin.[1]:23 Dvě posádky se pro technickou poruchu musely brzo vrátit – kapitán Sgt Boothby v letadle P5028 (GE-R) se vrátil pro závadu zadní střelecké věže a přistál již v 19.15, kapitán P/O Forth v letadle T4211 (GE-B) nechal po zjištění závady odhodit bomby do moře a přistál v 21.00.[1]:23

Po pětihodinovém letu se letka devíti zbývajících letadel dostala po půlnoci do cílového prostoru na Plzeň, která ale byla ukrytá pod hustou oblačností.[1]:23 Kapitál letadla P5058 (GE-F) F/O Brooke klesl do riskantní nadmořské výšky 530 metrů (blízký kopec Krkavec vystupuje do výšky 504 m, Radyně do 569 m), oblačnost však neřídla.[1]:23 Cíl nebyl nalezen a z trojice letadel byly proto shozeny jen svazky propagačních letáků.[5]:270

Britská letadla se podle zpráv z Protektorátu nad Plzeň vůbec nedostala: škodováčtí hasiči ve svém hlášení zmiňují vyhlášení „leteckého nebezpečí“ (což je nižší stupeň než „letecký poplach“), které trvalo od 23.03 do odvolání ve 2.04.[1]:23 Některé letouny doletěly ještě dále a to nad Berounsko, kde ve snaze získat představu o své poloze shodily nad vesnicí Měňany padákové osvětlovací rakety.[1]:23 V okolí, tj. na územích obcí Měňany, Liteň a Skuhrov, dopadly propagační letáky.[1]:23

Letadla z domnělého cílového prostoru nad Plzní odlétla a vydala se na zpáteční cestu, při které posádky bombardovaly příležitostné cíle v Německu.[5]:270[1]:23 Letadlo P5089 pilotované P/O Wildingem, které mělo problémy s jedním motorem, odhodilo bomby nad Porúřím. Letadlo P5058 s kapitánem F/O Brookem bombardovalo v Porúří město Sterkrade a způsobilo požár. Letadlo P4943 pod velením P/O Gunna zvolilo za cíl seřaďovací nádraží jižně od Münsteru. Letadlo T4146 F/Sgt Mooreho útočilo pumami na železnici v Arnsbergu a v okrajové části Dortmundu. Pro posádku kapitána S/Ldr Smithe se cílem stala elektrárna Quadrath-Fortuna západně od Kolína nad Rýnem. Kapitán letadla N1527 P/O O'Duffy našel v mracích díry vhodné pro bombardování nad městem Brémy, kapitán letadla N1462 Sgt Hughes svrhl pumy na průmyslovou zónu v Porúří a kapitán letadla N5028 Sgt Christie zaútočil na nádraží v Bonnu.[1]:23 Po shození bomb zamířila letadla k mateřské základně.

Problémy při návratu[editovat | editovat zdroj]

Let na cíl, který byl na hranici doletu letadel AW.38 Whitley, provázela nejistota bezpečného návratu při libovolném prodloužení letu. Při zpáteční cestě ubývalo letounům rychle palivo a nakonec se tři letadla nevrátila na svojí základnu pro jeho spotřebování.

T4171 – O for Orange[editovat | editovat zdroj]

Letoun AW.38 Whitley Mk.V „T4171“ s imatrikulací GE-O[11] byl vyroben 25. srpna 1940 a k 58. peruti se dostal 3. října.[9] Při letu nad cílovou oblastí byl zasažen střelbou z flaku a pilot P/O Ernest Henry Brown byl zraněn.[9] Řízení proto předal druhému pilotovi, Sgt. L. F. P. Adlamovi.[9] Při návratu posádka zabloudila a docházelo jí palivo, nakonec však letadlo v 6.15 sestřelil německý pilot Hauptmann Karl Hulshoff.[1]:23[9][7][12][10] Letadlo při pádu narazilo do strmého svahu kopce na severním okraji vřesoviště Greenhow Moor[11] na území obce Bottom Head, jižně od Ingleby Greenhow, na území dnešního národního parku North York Moors.[9] Letadlo se vznítilo, tři členové posádky – pilot Ernest Henry Brown, pilot Leonard Frank Percy Adlam a střelec Marcel Cuthbert Caryll-Tilkin – zemřeli na místě, pozorovatel Cyril Sidney Garrick Green o dva dny později v nemocnici na následky zranění[9] a jediný přeživší tohoto letu, radiooperátor Sgt Robert Ernest Langfield, byl zraněn.[9][7][10][11][6] Vrak letadla byl vyhodnocen jako neopravitelný.[9]

H. K. Hulshoff byl velitelem specializované noční stíhací jednotky I/NJG 2, která útočila na bombardéry RAF přímo nad britským územím.[9] Jednotka operující z nizozemského letiště Gilze-Rijen létala se stíhacími letouny Junkers Ju 88.[1]:23 Sestřel letounu AW.38 Whitley byl prvním potvrzeným zničením britského bombardéru německým nočním stíhačem nad Velkou Británií.[9][7][6][1]:23

P5058[editovat | editovat zdroj]

Whitley „P5058“ kapitána F/O B. Brookeho se přiblížil anglickému pobřeží u ústí řeky Humber, když mu začaly vynechávat motory.[13] Po jejich úplném vysazení v 5.40 posádka nouzově přistála na hladinu řeky severně od Scunthorpe v Lincolnshiru.[12][13][6][1]:23 Těžký pád způsobil zranění kapitánovi Brookemu a telegrafistovi Sgt. Greenovi,[13] Sgt. C. S Halley, Sgt. Henderson a Sgt. Duncan vyvázli bez zranění.[6] Na hladině řeky, pouhých 50 metrů od břehu, čekali v gumovém člunu na záchranu tři hodiny.[6][1]:23 Pro tři členy posádky šlo o druhou nehodu během týdne, když předtím 15. října havarovali s letadlem T4150 pro nedostatek paliva při návratu z mise na Štětín.[6][14]

P5089[editovat | editovat zdroj]

Letounu „P5089“ pilotovanému P/O A. Wildingem došlo palivo ještě nad mořem.[12][13][15] Nouzově přistál na mořskou hladinu přibližně 6 km od mysu Blackeney Point u Holtu v Severním Norfolku.[12][13][6] Přistání se obešlo bez zranění a promáčená posádka na gumovém člunu byla zanedlouho vylovena záchrannou lodí „Foresters Centenary“.[13][15][6] Letoun musel být vyřazen.[1]:23

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Shození několika svazků propagačních letáků na menší vesnice mimo zamýšlenou oblast a bombardování náhradních cílů znamenalo jednoznačný neúspěch operace, který byl podtržen ztrátou tří z jedenácti vyslaných letadel včetně čtyř mrtvých a tří zraněných letců. Hlavním úskalím při letech nad střední Evropu byla navigace letadel na cíl. Letci byli odkázání na vizuální orientaci, pro kterou byla potřeba jasná noc s měsíčním svitem.[5]:273–274 Meteorologická situace nad nepřátelským územím však nešla operativně zjistit a letecké útoky při zatažené obloze byly převážně neúspěšné.[5]:273–274 Obtížná navigace a hledání cíle v nepříznivém počasí prodlužovaly délku letu a tím zvyšovaly riziko nedostatku paliva pro bezpečný návrat. RAF však neúspěch neodradil a o útok se britští letci pokusili v noci na 28. října 1940.[1]:24

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa RAJLICH, Jiří. Pokusy britského letectva o zničení Škodových závodů v Plzni v letech 1940–1943. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu. Vojenský historický ústav, 11. 2004, roč. 53, čís. 4. ISSN 0018-2583. 
  2. ↑ afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ KOHOUT, Jaroslav. Bombardování Radčic 14. května 1943. 1. vyd. Plzeň-Radčice: Ing. Jaroslav Kohout, 2013. 52 s. Dostupné online. 
  4. ↑ Mapy.cz – Ruční měření vzdálenosti Dover – Plzeň [online]. Seznam.cz [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. Kapitola Rok 1944, s. 284–286.
  6. ↑ a b c d e f g h i j DONNELLY, Larry. The Other Few: The Contribution Made by Bomber and Coastal Aircrew to the Winning of the Battle of Britain. Walton on Thames: Red Kite / Air Research, 2004. 288 s. ISBN 0-9546201-2-7, ISBN 978-0-9546201-2-7. OCLC 59265106 S. 203. 
  7. ↑ a b c d EVERITT, Chris; MIDDLEBROOK, Martin. The Bomber Command War Diaries : an Operational Reference Book.. Barnsley: Pen & Sword Aviation, 2014. 808 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4738-3488-0, ISBN 1-4738-3488-0. OCLC 897115973 (anglicky) 
  8. ↑ Mapy.cz – Ruční měření vzdálenosti RAF Linton-on-Ouse – Plzeň [online]. Seznam.cz [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h i j k ALLENBY, Richard. Whitley T4171 at Botton Head, Ingleby Greenhow. Aircraft Accidents In Yorkshire [online]. Richard Allenby [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c Accident Armstrong Whitworth Whitley Mk V T4171, 21 Oct 1940. Aviation Safety Network [online]. Flight Safety Foundation, 2008-08-04 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b c WOTHERSPOON, Nick; CLARK, Alan; SHELDON, Mark. Aircraft Wrecks : The Walker's Guide : Historic Crash Sites on the Moors and Mountains of the British Isles. Barnsley: Pen and Sword Aviation, 2009. 352 s. ISBN 978-1-84415-910-9, ISBN 1-84415-910-8. OCLC 630890941 S. 202. 
  12. ↑ a b c d CUNLIFFE, Peter Wilson. A Shaky Do : The Skoda Works Raid 16/17th April 1943. Seaford: 2QT Limited, 2013. 278 s. ISBN 978-1-908098-46-7, ISBN 1-908098-46-5. OCLC 914231015 (anglicky) 
  13. ↑ a b c d e f pospec. Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945. Kapitola 3.část - Následky a pohledy za prvním náletem, rok 1940. Panzernet fórum [online]. 2010-11-28 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ Whitley T4150 at Harpham, Driffield. Aircraft Accidents In Yorkshire [online]. [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b MCKILLOP, Jack. 58 Squadron Whitley V T4170 GE-T F/O. Champness, RAF Linton-on-Ouse, flak, Westerwede, Germany. Aircrew Remembered site [online]. Aircrew Remembered [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Adam_Hauner/Bomb/Letecký_útok_na_Plzeň_21._října_1940&oldid=18345530“