Wikipedie:Kachní test
Text této stránky není pravidlem ani doporučením, a v tomto smyslu tudíž není závazný. Je to ale názor, který na určité aspekty fungování Wikipedie zastává jeden či více wikipedistů a předkládá ho ostatním jako podnět k zamyšlení.
- Jste-li zastáncem tohoto názoru: Pokud budete někde diskutovat, neargumentujte touto stránkou, jako by šlo o pravidlo, ale užijte odkaz na ni k vysvětlení svých pohnutek. Nebojte se k názoru přihlásit na příslušném místě diskuse nebo na vlastní uživatelské stránce.
- Jste-li oponentem tohoto názoru: Nevkládejte do této stránky své názory. Diskutovat můžete v diskusi, můžete založit názorovou stránku s konkurenčním podnětem k zamyšlení.
Respektujte, že jiný wikipedista může mít jiný názor než vy.
Kachní test (z anglického the duck test) vychází z předpokladu, že je možné rozpoznat někoho či něco podle způsobů jeho chování, viz též modus operandi. Původ označení tohoto přístupu je přisuzován větě amerického spisovatele Jamese Whitcomba Rileyho:
- „Pokud vidím opeřence, který chodí jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, nazývám tohoto opeřence kachnou.“[pozn. 1]
Kachní test však není vhodný k použití na nezjevné případy. Pokud neexistují důkazy, které by nade všechnu rozumnou pochybnost svědčily o opaku, wikipedisté/ky by vždy měli/y u druhých předpokládat dobrou vůli.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Kachní test je možné využívat v interních procesech Wikipedie. Například když se uživatel/ka účastní vášnivého sporu s někým dalším, je v jeho průběhu zablokován/a a ihned poté se zaregistruje nový uživatelský účet a pokračuje v tomtéž sporu, píše stejné věci stejnými způsoby, kachní test nám umožní tento uživatelský účet vyhodnotit jako zjevně loutkový.
Určitou variaci kachního testu lze uplatnit v diskusích při hledání konsenzu, typicky třeba v diskusích o smazání článků. Jestliže převažuje shoda jdoucí určitým směrem a výjimku představuje jen několik uživatelských účtů používajících tytéž slabé argumenty (jako třeba „mně se to líbí“ nebo „tohle téma je prostě nevýznamné“), je možné i přes absenci projevů přímého loutkaření dospět k rozumnému závěru, že tyto účty patří k sobě.
Kachní test se může uplatnit i v oblasti porušování autorských práv. Když se třeba objeví obrázek, který už od pohledu vypadá jako screenshot z televize nebo filmu, jako obálka časopisu, hudebního alba apod., a přitom je licencovaný jako vlastní dílo uploadera/autora, pomocí kachního testu je možné naložit s ním jako s porušením práv, přestože se nepodařilo najít konkrétní zdroj tohoto díla. Teoreticky by sice mohl/a autor/ka původního chráněného díla pro potřeby Wikipedie přelicencovat takový obrázek pod svobodnou licencí, i přes tuto málo pravděpodobnou možnost však bude lepší obrázek urychleně smazat, protože se lze důvodně domnívat, že uploader ve skutečnosti oprávněným/ou autorem/kou není. I kdyby snad ano, nic nebrání tomu, aby jej nahrál znovu prostřednictvím systému OTRS.
Kachní test v žádném případě nelze uplatňovat na encyklopedický obsah a nijak nemůže nahrazovat pravidla jako ověřitelnost, neutralita či žádný vlastní výzkum. Pokud třeba existuje opeřenec, který chodí jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, ale zoologická obec se shoduje na tom, že nepatří do čeledi kachnovitých, tak to prostě kachna není, přes to vlak nejede.
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zdroj českého znění: ŠTOLLOVÁ, Kateřina. Softwarová podpora Duck-testů. , 2013 [cit. 2021-06-02]. 54 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd. Vedoucí práce Doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D.. s. 2. Dostupné online.