Wikipedie:Kachní test
Text této stránky není pravidlem ani doporučením, a v tomto smyslu tudíž není závazný. Je to ale názor, který na určité aspekty fungování Wikipedie zastává jeden či více wikipedistů a předkládá ho ostatním jako podnět k zamyšlení.
- Jste-li zastáncem tohoto názoru: Pokud budete někde diskutovat, neargumentujte touto stránkou, jako by šlo o pravidlo, ale užijte odkaz na ni k vysvětlení svých pohnutek. Nebojte se k názoru přihlásit na příslušném místě diskuse nebo na vlastní uživatelské stránce.
- Jste-li oponentem tohoto názoru: Nevkládejte do této stránky své názory. Diskutovat můžete v diskusi, můžete založit názorovou stránku s konkurenčním podnětem k zamyšlení.
Respektujte, že jiný wikipedista může mít jiný názor než vy.
Kachní test (z anglického the duck test) vychází z předpokladu, že je možné rozpoznat někoho či něco podle způsobů jeho chování, viz též modus operandi. Původ označení tohoto přístupu je přisuzován větě amerického spisovatele Jamese Whitcomba Rileyho:
- „Pokud vidím opeřence, který chodí jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, nazývám tohoto opeřence kachnou.“[pozn. 1]
Kachní test však není vhodný k použití na nezjevné případy. Pokud neexistují důkazy, které by nade všechnu rozumnou pochybnost svědčily o opaku, wikipedisté/ky by vždy měli/y u druhých předpokládat dobrou vůli.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Kachní test je možné využívat v interních procesech Wikipedie. Například když se uživatel/ka účastní vášnivého sporu s někým dalším, je v jeho průběhu zablokován/a a ihned poté se zaregistruje nový uživatelský účet a pokračuje v tomtéž sporu, píše stejné věci stejnými způsoby, kachní test nám umožní tento uživatelský účet vyhodnotit jako zjevně loutkový.
Určitou variaci kachního testu lze uplatnit v diskusích při hledání konsenzu, typicky třeba v diskusích o smazání článků. Jestliže převažuje shoda jdoucí určitým směrem a výjimku představuje jen několik uživatelských účtů používajících tytéž slabé argumenty (jako třeba „mně se to líbí“ nebo „tohle téma je prostě nevýznamné“), je možné i přes absenci projevů přímého loutkaření dospět k rozumnému závěru, že tyto účty patří k sobě.
Kachní test se může uplatnit i v oblasti porušování autorských práv. Když se třeba objeví obrázek, který už od pohledu vypadá jako screenshot z televize nebo filmu, jako obálka časopisu, hudebního alba apod., a přitom je licencovaný jako vlastní dílo uploadera/autora, pomocí kachního testu je možné naložit s ním jako s porušením práv, přestože se nepodařilo najít konkrétní zdroj tohoto díla. Teoreticky by sice mohl/a autor/ka původního chráněného díla pro potřeby Wikipedie přelicencovat takový obrázek pod svobodnou licencí, i přes tuto málo pravděpodobnou možnost však bude lepší obrázek urychleně smazat, protože se lze důvodně domnívat, že uploader ve skutečnosti oprávněným/ou autorem/kou není. I kdyby snad ano, nic nebrání tomu, aby jej nahrál znovu prostřednictvím systému OTRS.
Kromě toho lze kachní test využít, a často bývá dokonce jedinou možností, v procesu prověřování problematických textů nebo článků, zda neexistuje důvod pro podezření z vygenerování některým z velkých jazykových modelů. Texty generované těmito nástroji mívají svůj typický a specifický styl a strukturu, podobně jako kachna svou anatomii.
Kachní test však v žádném případě nelze uplatňovat na jiný encyklopedický obsah, kde nijak nemůže nahrazovat pravidla jako ověřitelnost, neutralita či žádný vlastní výzkum. Pokud třeba existuje opeřenec, který chodí jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, ale zoologická obec se shoduje na tom, že nepatří do čeledi kachnovitých, tak to prostě kachna není, přes to vlak nejede.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zdroj českého znění: ŠTOLLOVÁ, Kateřina. Softwarová podpora Duck-testů. 2013 [cit. 2021-06-02]. 54 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd. Vedoucí práce Doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D.. s. 2. Dostupné online.