Vésigniéit
| Vésigniéit | |
|---|---|
 Vésigniéit z lokality Bad Lauterberg v Dolním Sasku, Německo (velikost asi 6 mm) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | BaCu3(VO4)2(OH)2 |
| Identifikace | |
| Barva | Od světle žlutozelené po tmavě olivově zelenou |
| Vzhled krystalu | přáškovité agregáty a povlaky, tenké lamely, lupeny podobné slídě |
| Soustava | jednoklonná |
| Tvrdost | 3,5 - 4 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | Perfektní podle {001}, nedokonalá na {110} |
| Index lomu | nα = 2,053 nβ = 2,129 nγ = 2,133 |
| Vryp | světle zelený |
| Hustota | 4,56 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | není prozkoumána |
| Ostatní | lom nerovný |
Vésigniéit je zřídka se vyskytující minerál v třídě fosforečnanů, arseničnanů a příbuzných nerostů; v tomto případě se jedná o zásaditý vanadičnan měďnato-barnatý. Poprvé jej popsal v roce 1955 Claude Guillemin, ten jej také pojmenoval na počest francouzského sběratele minerálů a zakladatele Francouzské mineralogické společnosti Louise Vésignié (1870–1954).
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o vzácný sekundární minerál polymetalických rud typu U-V v sedimentech bohatých na sulfidy mědi.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5-4, křehký, hustota 4,56 g/cm³, štěpnost perfektní dle {001} a nedokonalá podle {110}, lom je nerovný.
- Optické vlastnosti: Barvu má velmi sytě žlutozelenou. Vryp je světle zelený, lesk skelný. Je neprůhledný.
- Chemické vlastnosti: Složení: Ba 23,20 %, V 17,21 %, Cu 32,21 %, O 27,03 %, H 0,34 %. Ostatní vlastnosti čekají na prozkoumání.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]- Horní Kalná, Česko (povlaky v sedimentech)[1]
- Friedrichsrode, Německo
- Mashamba West Mine, provincie Katanga, Demokratická republika Kongo
- důl Castletown, Skotsko, Velká Británie
Parageneze
[editovat | editovat zdroj]Často v asociaci s volborthitem, malachitem, ťujamunitem, psilomelanem, carnotitem, barytem a kalcitem.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Tento minerál je velmi vzácný, zájem o něj jeví tedy především sběratelé. Stále ještě (2019) je předmětem vědeckého zkoumání.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech III. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1960. 408 s. S. 169.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vésigniéit na Wikimedia Commons - (anglicky) Vésigniéit na webu mindat.org
- (anglicky) Vésigniéit na webu Webmineral
- (anglicky) Vésigniéit v databázi minerálů
