Přeskočit na obsah

Válka svatého Sáby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Válka svatého Sáby
konflikt: Benátsko-janovské války, Křížové výpravy
Klášter Mar Saba v Palestině
Klášter Mar Saba v Palestině

Trvání12561270
MístoLevanta (Outremer), Středomoří
Souřadnice
Výsledekvítězství Benátčanů
Strany
Benátská republika Benátská republika

Outremer:
Znak Ibelinů Jaffa a Askalon
Řád templářůŘád templářů Řád templářů
Pisánská republikaPisánská republika Pisánská republika
Antiochijské knížectví Antiochie-Tripolis
Řád německých rytířůŘád německých rytířů Řád německých rytířů

Janovská republikaJanovská republika Janovská republika
Byzantská říše Byzantská říše

Outremer:
Znak Montfortů Týrské panství
Řád johanitů Řád johanitů
Znak Ibelinů Arsúfské panství
Znak Gibeletského panství Gibeletské panství

Velitelé
Benátská republika Lorenzo Tiepolo
Benátská republika Andrea Zeno
Benátská republika Lorenzo Barozzi
Benátská republika Gilberto Dandolo
Benátská republika Michele Dauro
Benátská republika Jacopo Dandolo
Benátská republika Marco Gradenigo
Znak Ibelinů Jan z Ibelinu
Znak Antiochie Bohemund VI.
Janovská republika Rosso della Turca
Janovská republika Pietro Avvocato †
Janovská republika Lanfranco Spinola
Janovská republika Simone Grillo
Janovská republika Lanfranco Borbonino
Znak Montfortů Filip z Montfortu
Znak Ibelinů Jan z Arsúfu
Znak Gibeletského panství Hugues I. Embriaco
Byzantská říše Michael VIII.
Byzantská říše neznámí admirálové

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka svatého Sáby je pojmenování benátsko-janovské války v letech 12561270. Probíhala v době křížových výprav v Levantě a Středomoří. Způsobila ji rivalita mezi Janovany a Benátčany. Konflikt dvou námořních italských republik přerostl v občanskou válku uvnitř Jeruzalémského království, do níž byly vtaženy další znesvářené frakce včetně sousedních křižáckých států. K bojům docházelo po celém Středomoří.

Příčiny

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní příčinou války byly vyhrocené vztahy v přístavním městě Acré (Akkon) spočívající v rozdělení sfér vlivu nad městem, ze kterých pak plynuly námořním republikám výnosné zisky z obchodu. Rivalita mezi italskými obchodníky námořních republik přerostla v otevřené nepřátelství. Vedle obchodujících Italů měly významný vliv nad městem také církevní rytířské řády, zejména templáři a johanité, mezi kterými rovněž panovala nevraživost. Skupiny ovládaly různé části města nebo měly pod kontrolou celé čtvrtě.

Po ztrátě Jeruzaléma v roce 1244 klesl celkový počet hmotných statků v Zámoří, o to méně zbylo prostředků pro vzájemně soupeřící frakce: bohaté italské obchodníky, rytířské řády a barony vlivných šlechtických rodů. Od pádu Jeruzaléma bylo Acré sídlem dvora království a hlavním obchodním přístavem.

Zbytky křižáckého přístavu v Akkonu, jež náležel Pisáncům

K rozhodujícím bitvám mezi Janovany a Benátčany docházelo na moři v různých částech Středomoří. V nich byli převážně úspěšnější Benátčané. První bitva mezi oběma republikami proběhla 25. června 1258 u Akry a donutila poražené Janovany se z Akkonu stáhnout. K dalším námořním bitvám mělo teprve dojít, Benátčané vítězili u Settepozzi v Řecku (1263) a 23. června 1266 u sicilské Trapani. Janované zvítězili 14. srpna 1264 v námořní bitvě u albánské Saseny.

K bojům docházelo také mezi Italy a řádovými rytíři v Akře, jež bylo ohniskem svárů. Bratrovražedný konflikt mezi křesťany ještě více podlomil jednotu a obranyschopnost slábnoucích křižáckých států v Levantě.