Přeskočit na obsah

Václavka smrková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVáclavka smrková
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
ČeleďPhysalacriaceae
Rodváclavka (Armillaria)
Binomické jméno
Armillaria ostoyae
Herink; 1973
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václavka smrková, (Armillaria ostoyae) je parazitická houba z rodu václavka.

Klobouk je hnědý až později hnědočervený, hustě pokrytý hnědočernými šupinkami a dosahuje velikosti v rozmezí 3 až 20 cm. Lupeny jsou bělavé. Třeň je válcovitý, pokrytý hnědými vločkami. Je cítit po plísňovém sýru.

Obvykle roste v trsech od časného jara do pozdního podzimu převážně na kořenech a dřevu jehličnatých stromů v lesích severního mírného pásu.

Václavka smrková představuje významný patogen způsobující odumírání stromů, které napadá od kořenů. Je to jedlá houba, ale ne každý ji snáší. U některých lidí vyvolává příznaky podobné chřipce. Stejně jako všechny ostatní druhy václavek je syrová mírně jedovatá (nechutná), a proto se musí vařit alespoň 8 minut.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Podhoubí této václavky zabírá velké plochy. V národním lese Malheur v Oregonu byl nalezen exemplář o rozloze přibližně 9 km² (965 ha) a vypočtené hmotnosti cca 600 tun. Podle současných poznatků je houba v Oregonu "největší houbou na Zemi" a je považován za největšího živého tvora na Zemi, pokud jde o jeho plochu. Její stáří se odhaduje v rozmezí 2000 - 8500 let. [1]

  1. Humungous fungus: world's largest organism?, Environment & Nature News, 2003

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]