Přeskočit na obsah

Vysoká (Ještědsko-kozákovský hřbet)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoká
Vrch Vysoká u Jítravy. Na úpatí se nachází přírodní památka Bílé kameny
Vrch Vysoká u Jítravy. Na úpatí se nachází přírodní památka Bílé kameny

Vrchol545 m n. m.
Prominence90 m ↓ Horní Sedlo
Izolace1,2 km → Jítravský vrch
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříJeštědsko-kozákovský hřbet / Ještědský hřbet / Kryštofovy hřbety / Vysocký hřbet[1]
Souřadnice
Vysoká
Vysoká
Horninametamorfity, sedimenty
PovodíPanenský potok, Lužická Nisa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká (545 m n. m., německy Trögelsberg) je vrch v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží asi 1,5 km ssv. od vsi Jítrava, do jejíhož katastrálním území patří jen jižní svahy vrchu, zatímco vrchol patří do území vsi Dolní Suchá, která je částí Hrádku nad Nisou. Vrch je součástí Cráněné krajinné oblasti Lužické hory. Sutě na zalesněném svahu Vysoké jsou stratigraficky významnou paleontologickou lokalitou, která byla známa již v první polovině 20. století.[2]

Ve vrcholových partiích Vysoké jsou četné pevnůstky prvorepublikového opevnění. Tyto tzv. řopíky tvoří v této pohraniční oblasti souvislé pásy, vedoucí od Jítravského sedla přes Vysokou, Ostrý vrch až k Hornímu Sedlu, Hřebenům a Vraním (Krkavčím) skalám.[3]

Paleontologická lokalita

[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadním úbočí pod vrcholem se nachází opuštěný kamenolom v cenomanských pískovcích a slepencích s nálezy zkamenělin. Zkameněliny lze nalézt rovněž v okolních sutích na svazích Vysoké, přičemž se jedná o významnou paleontologickou lokalitu, která ke opěrným bodem oblastní stratigrafie.[3]

Druhohorní zkameněliny ze starého lomu na Vysoké. Ukázka ze sbírek Vlastivědného muzea v České Lípě
Druhohorní zkameněliny ze starého lomu na Vysoké. Ukázka ze sbírek Vlastivědného muzea v České Lípě

Níže, na jihozápadním úpatí Vysoké, leží přírodní památka Bílé kameny. Bílé kameny, nazývané kvůli vnější podobě též Sloní skály, představují izolované, geomorfologicky unikátní oblé, hřibovité až kulovité pískovcové skalní tvary, jejichž podoba a barva je způsobena příměsí kaolinitu v hornině.[4]

Geomorfologické zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Vrch náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Ještědský hřbet, okrsku Kryštofovy hřbety, podokrsku Vápenný hřbet a části Vysocký hřbet.[1]

Automobilem lze nejblíže přijet do Jítravského sedla. Nejbližší autobusová zastávka je Rynoltice, Jítrava na silnici I/13 u odbočky do obce. Přes vrchol Vysoké vedou společně červená turistická značka a Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory ze směru Jítrava a Bílé kameny dále do Horního Sedla.[3]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. CHLUPÁČ, Ivo. Vysoká u Jítravy [online]. Praha: Česká geologická služba, 1993-04-21 [cit. 2017-07-07]. Dostupné online. 
  3. a b c Vysoká (545 m) [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  4. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká na Wikimedia Commons