Vysoká pri Morave

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoká pri Morave
Kostel sv. Ondřeje
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 145 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Bratislavský
okres Malacky
tradiční region Záhoří
Vysoká pri Morave
Vysoká pri Morave
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 33,53 km²
Počet obyvatel 2 183[1] (31. 12. 2011)
Hustota zalidnění 65,11 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Dušan Dvoran[2]
Vznik 1271 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.vysokaprimorave.sk
Telefonní předvolba +421-2
PSČ 900 66
Označení vozidel MA
NUTS 508349
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká pri Morave je obec na Slovensku v okrese Malacky. Leží na jihozápadě Záhorské nížiny v nadmořské výšce 145 m n. m., v těsné blízkosti řeky Morava, jejímž středem prochází státní hranice se sousedním Rakouskem. V roce 2011 zde žilo 2 183[1] obyvatel. Narodil se zde olympijský vítěz v plavání z roku 1904 Zoltán Halmay.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1271, kdy se nazývala Znoyssa. Provedené archeologické výzkumy na území obce potvrzují jej osídlení již v neolitu a eneolitu. Našly se zde doklady z doby laténské a velmi bohaté hroby z římské doby. V těsné blízkosti řeky Morava v lokalitě Grbavica bylo nalezeno slovanské (žárové-popelnicové) pohřebiště s keramikou pražského typu (6.–7. století n.l.), dále slovanské sídliště a pohřebiště z doby Velké Moravy (9. století n.l.). Území (chotár) obce se poprvé písemně připomíná v roce 1271 v královské darovací listině Štefana V., která se váže k majetku stupavského hradu. V období česko-uherské války 1271–1278 bylo osídlení obce zničeno a obec se vylidnila.

Ke znovuosídlení obce došlo až na konci 13. století německými rybáři z Devína, kteří tuto svoji novou obec pojmenovali Herksteten. Začátkem 14. století obec postupně kolonizují němečtí rolníci a název obce se dále mění na Hochsteten. Koncem 16. století přichází do obce početná skupina charvatských kolonistů. Charváti byli římsko-katolického vyznání a z jejich iniciativy byl v letech 1666–1669 na místě obecního hřbitova, kde stála menší kamenná kaplička, vybudován kostel sv. Ondřeje. V období let 1890–1892 byl nákladně přestavěn a rozšířen.

Obyvatelstvo obce se v minulosti věnovalo hlavně zemědělství. Ti, kteří nevlastnili půdu, nacházeli zdroj obživy při sezonních pracích v obcích Dolního Rakouska. V 16. a 17. století vynášel i rybolov a chytání raků, což poskytovala řeka Morava a její ramena. Roku 1697 zde byl dokonce založen i obecní rybářský cech. Povaha krajiny poskytovala určité skupině obyvatel zdroj obživy v těžbě rákosu, který se vysekával v zimních měsících. K rozvoji obce nepřímo přispěla i výstavba hospodářských dvorů (majery) – Sauaš v 18. století, Nandin-ház, Dúbrava v 19. století, kde byl vybudován lihovar. Obec měla v 2.pol. 19. století dva mlýny (vodní a parní – Tomfmlyn). Roku 1911 byla v blízkosti obce vybudována železniční trať a stanice. Trať byla postavena pro potřeby cukrovaru v sousední Záhorské Vsi a podstatným způsobem přispěla k rozvoji obce a pro pěstitele cukrovky zabezpečila stálý odbyt.

Názvy obce v její historii[editovat | editovat zdroj]

Znoyssa (1271) Herksteten / Hochsteten (13.–14. století) – Hochstet / Hochstetno (15.–18. století) – Hochštetno do roku 1890 – Magasfalva 1890–1918 – Hochštetno 1918–1940 – Moravica 1940–1942 – Hochštetno 1942–1948 – Vysoká pri Morave od 1948

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Objektem kulturně-historického významu je římsko-katolický kostel sv. Ondřeje (původně barokní z roku 1669) – následně rozšířený a přestavěný v novorománském slohu v období 1890–1892. V blízkosti kostela je několik votivních křížů a pomníků z 19. století.

V obci se nachází spolková plastika sv. Floriána z roku 1826, kaple sv. Jana Nepomuckého z 2.pol. 18. století, kaple sv. Rocha a sv. Vendelína z 2.pol. 19. století, dále hodnotný pomník obětem první světové války z roku 1930.

Na katastru obce leží i významné přírodní rezervace Horný a Dolný les (biotopy lužního lesa) a lesní rezervace Rozporec. V blízkosti obce se nacházejí četné umělé vodní plochy, které vznikly při dosud probíhající těžbě štěrku. Tyto vodní plochy se v současnosti využívají pro sportovní rybolov. Obec se díky své poloze stala významnou na sportovní cyklotrase, která sahá až po starobylý hrad Devín na soutoku Moravy a Dunaje. V současnosti má přes 1920 obyvatel a zaznamenává soustavně rostoucí stavební rozvoj.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 128,1 kB)
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Dušan Dvoran je v seznamu. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]