Vyhlídky nad Libverdou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vyhlídky nad Libverdou (či jen Libverdské vyhlídky)[1] je název turistického okruhu vedoucího okolo obce Lázně Libverda (okres Liberec Liberecký kraj). Skládá se z pěti zastavení v místech nabízejících výhled nejenom na vlastní obec, ale i do krajiny na Jizerské hory či na blízké obce. Na každém zastavení je umístěn stojan s informační tabulí obsahující místní pověst, podle níž je dané zastavení pojmenováno, a dále panoramatickou mapu s popisem lokalit, jež lze z místa zahlédnout.[2][3] Od roku 2009 jsou na jednotlivých místech umístěny i dřevěné sochy představující pohádkové bytosti související s pověstí daného místa. Tyto skulptury vznikly během „Libverdského sochání 2009“, jež obec pořádala[2][4] u zdejšího Obřího sudu.[5] Další sochání proběhlo v roce 2012 a jeho výsledkem se staly lavičky k jednotlivým zastavením.[6] K Vyhlídkám nad Libverdou je možné zakoupit turistickou známku s pořadovým číslem 1695.[1]

Zastavení Vyhlídek nad Libverdou[editovat | editovat zdroj]

Okruh se skládá z pěti zastavení:

  • Vyhlídka „Libverdských pramenů“
  • Vyhlídka „Pekelské sázky“
  • Vyhlídka „Dobrého ducha MUHU“
  • Vyhlídka „Hájníkova kohouta“
  • Vyhlídka „Hejnické madony“

Vyhlídka „Libverdských pramenů“[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídka „Libverdských pramenů“

Zastavení je situováno severně od centra obce. Z místa je výhled na centrum obce a na severní panorama Jizerských hor. Na informační tabuli je popis historie obce spolu s výpisem slavných osobností, jež se v lázních léčily. Obsahuje též pověst o loupežníkovi zvaném Černý Honza a jeho tlupě, kteří chtěli zasypat pramen libverdské vody v rozčílení, že z něj nemůže pít prostý lid. To se mu však nezdařilo a během vykopávání hlíny, kterou chtěl pramen zasypat, objevil další dva prameny libverdské vody.[7] Tvůrcem sochy u vyhlídkového místa je Karel Hajn.[5] Lavici ale vytvořil Jan Rázek.[6]

Lokalizace místa: 50°53′32″ s. š., 15°11′23″ v. d.

Vyhlídka „Pekelské sázky“[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídka „Pekelské sázky“

Vyhlídka je umístěna severně od obce poblíž silnice III/29015 směrem na Přebytek a Ludvíkov pod Smrkem. Z místa je vyhlídka na obec Peklo (a blízký Přírodní park Peklo), na frýdlantský zámek či až do Polska. Na informační tabuli je text popisující historii obce Peklo a též pověst, kterak se svatý Martin vsadil s Luciferem o bohabojného hospodáře Jíru, který nikdy nezaklel. Ač Lucifer s čerty vymýšlel všelijaké nepříjemnosti, Jíra nikdy nezaklel a starý čert, na kterého v pekle spoléhali, že by přes malé pokušení a zlomyslnosti mohl Jíru donutit zaklít, při odletu odhodil na Jírovo stavení podkovu, kterou předtím Jírovi uloupil, a na tom místě vzniklo údolí pod Pekelským vrchem, v němž se osada Peklo rozkládá.[8] Sochu doplňující vyhlídkové místo vytvořil Jiří Nekola.[9] Lavičku vytvořil bulharský umělec Marin Vardolov.[6]

Lokalizace místa: 50°53′49″ s. š., 15°11′50″ v. d.

Vyhlídka „Dobrého ducha MUHU“[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídka „Dobrého ducha MUHU“

Zastavení je umístěno východně od restaurace Obří sud a v jeho blízkosti je trasován Singltrek pod Smrkem. Z místa je výhled na severní partie Jizerských hor a na horu Smrk s tamní rozhlednou. Na informační tabuli je popis přírody Jizerských hor s nabídkou možností turistického, horolezeckého či vodáckého využití spolu s pověstí o vzniku dobrého ducha MUHU, což je ochránce Jizerských hor, kterého vyčaroval Krakonoš (ochránce Krkonoš) po domluvě s Rampušákem (ochráncem Orlických hor).[10] Autorem dřevěné sochy u zastavení je Jan Švadlenka,[5] jenž vytvořil i lavičku.[6]

Lokalizace místa: 50°53′39″ s. š., 15°11′47″ v. d.

Vyhlídka „Hájníkova kohouta“[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídka „Hájníkova kohouta“

Vyhlídka je umístěna ve východní části obce při cestě z Lázní Libverdy na Jizerku a Hubertku. Okolo místa vede i červená turistická značka značená turistická značka. Z místa je výhled na východní části obce a na restauraci Obří sud. Na informační desce je popis současnosti obce Lázně Libverda spolu s údaji o restauraci Obří sud, a dále je zde uvedena pověst o kohoutovi, jemuž je připisováno objevení libverdských léčivých pramenů.[11] Tvůrcem sochy poblíž vyhlídky je berounský umělec Stanislav Pokorný.[9]

Lokalizace místa: 50°53′25″ s. š., 15°13′1″ v. d.

Vyhlídka „Hejnické madony“[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídka „Hejnické madony“

Zastavení je umístěno v jižních částech obce v blízkosti libverdského hřbitova, na hřebenu, odkud lze pozorovat Hejnice se zdejším kostelem, Bílý Potok či severní svahy Jizerských hor, ale také centrum obce Lázně Libverda a restauraci Obří sud. Na informační tabuli jsou údaje o historii města Hejnic a současně též pověst o řemeslníkovi z Lužce, který měl doma nemocnou ženu a dítě. Pracoval v místních lesích a cestou si vždy odpočinul pod lípou v ohbí řeky Smědé. Když jednou usnul, zdál se mu sen, v němž mu andělé sdělili, ať na tomto místě pověsí obrázek Matky Boží a jemu se pak uzdraví žena i dítě. Řemeslník na to místo umístil sošku Panny Marie a jeho žena s dítětem se skutečně uzdravily. Zpráva o tom se rychle rozšířila a k místu začaly putovat procesí s prosbami o pomoc.[12] Autorem sochy u vyhlídkového místa je Jiří Genzer.[5]

Lokalizace místa: 50°53′12″ s. š., 15°11′31″ v. d.

Galerie dřevěných soch[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b No.1695 Libverdské vyhlídky [online]. Rýmařov: Turistické známky, s.r.o. [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  2. a b Floresiensis. Vyhlídky nad Libverdou [online]. Lázně Libverda: Obecní úřad Lázně Libverda, 2009-03-26, rev. 2012-04-15 [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  3. Vyhlídky nad Lázněmi Libverda [online]. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  4. PRAUNOVÁ, Marcela. Vyhlídky nad Libverdou ožily sochami [online]. Praha: Freedlantsko.eu, 2009-08-10 [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  5. a b c d BERNÁTHOVÁ, Ivana. Na výlet do Libverdy a Hejnic [online]. Praha: Český rozhlas, 2009-09-05 [cit. 2014-05-29]. Viz zvukový záznam pořadu. Dostupné online. 
  6. a b c d VĚŽE SEVERU: Legendami okořeněné vyhlídky nad Libverdou [online]. Liberec: GENUS Plus, 2015-03-26 [cit. 2015-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  7. Vyhlídka „Libverdských pramenů“ [online]. Lázně Libverda: Obec Lázně Libverda [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  8. Vyhlídka „Pekelské sázky“ [online]. Lázně Libverda: Obec Lázně Libverda [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  9. a b U Obřího sudu vznikají dřevěné sochy. Deník [online]. 2009-05-28 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  10. Vyhlídka „Dobrého ducha MUHU“ [online]. Lázně Libverda: Obec Lázně Libverda [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  11. Vyhlídka „Hájníkova kohouta“ [online]. Lázně Libverda: Obec Lázně Libverda [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  12. Vyhlídka „Hejnické madony“ [online]. Lázně Libverda: Obec Lázně Libverda [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]