Vulgarismy v češtině
V českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají tabuizovaných témat, kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice. Vulgární slova Češi často využívají při nadávání.
Příklady českých nadávek, jejich použití a význam[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejznámější česká sprostá slova patří:
- prdel (Příklad použití: Jdi do prdele!, význam: Jdi pryč.)
- vůl (vykastrovaný býk)
- hovno (vulg. výkal)
- kurva (vulg. prostitutka)
- píča (hrubě zevní ženské pohlavní ústrojí; hrubá nadávka)
V češtině nejsou známy ekvivalenty některých nadávek používaných v jiných jazycích, například výraz „jebem ti mať!“ nebo urážky Boha a svatých.[1]
Kdo používá v ČR vulgarismy?[editovat | editovat zdroj]
Mohlo by se zdát, že používání vulgarismů nepřísluší vyšším sociálním vrstvám. Podle Tvarůžkové vulgarismy dokonce patřily do společnosti „sprostého lidu“, zločinců a do hospody.[3] Ale z veřejného života společnosti zjišťujeme, že jde spíše o skutečnost, že lidé s vyšším společenským postavením více dbají na budování svého jména. Nicméně ne vždy se jim to daří. I v české politice se lze setkat s nadávkami, třebaže jde spíše o ojedinělý jev. Sám prezident Miloš Zeman v roce 2014 opakovaně používal vulgární slova (zkurvit, kunda).[2][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Právní důsledky používání vulgarismů[editovat | editovat zdroj]
Nadávka se stává také předmětem soudního sporu v případě, že se některá osoba cítí poškozena, došlo k veřejnému pohoršení nebo je ohrožena mravní výchova mládeže. Zvláště sledovaným druhem nadávek jsou nadávky s rasovým podtextem.[3] Nicméně tresty, pokuty, následují až po případné žalobě.
Je popsán případ, že Česká televize (veřejnoprávní televize) musela zaplatit poškozenému řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi náklady řízení a sto tisíc korun za vulgární urážku („Protože je to čů... Nafoukanej, kriploidní čů... To je úplně jednoduchý, ne? To přece víme všichni.“) odvysílanou v dokumentu ČT. Tutéž částku musel uhradit výtvarník David Černý, jenž ředitele Národní galerie urazil. ČT i výtvarník se poškozenému omluvili, a odvolací senát tak řešil nárok poškozeného na odškodnění.[4]
Zajímavou institucí pro kontrolu a cenzuru vulgarismů v rozhlasovém a televizním vysílání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen RRTV). Tento institut však nedisponuje efektivními nástroji, které by vedly ke skutečnému postihu viníka. RRTV může provozovatele vysílání varovat, ale sankci mu udělit nesmí. Logickým řešením by při ohrožení mravní výchovy mládeže mohlo být podání žaloby v této věci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TVARŮŽKOVÁ, Lucie. O hubách nevymáchaných [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ Zeman vrací úder. Zveřejněte pornografické fotky Pussy Riot, vyzval média | Domov. Lidovky.cz [online]. 2014-11-16 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Odsouzeni za výtržnictví a rasistické nadávky vůči Romům [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES. Výtvarník Černý musí zaplatit Knížákovi sto tisíc za vulgární nadávku [online]. 2013-02-26. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Šmírbuch jazyka českého, slovník nekonvenční češtiny, 1945—1985, Patrik Ouředník, – Vyd. 1. – Paříž: Edice K, 1988 – 426 s. – Vyd. 2. – Praha: Ivo Železný, 1992 (+ předml. M. Hybler) – 456 s. – Vyd. 3., rozšířeno 1945–1989 – Praha: Paseka, 2005 – 504 s.
- Velký slovník sprostých slov', Karel Jaroslav Obrátil. – V opr. podobě vyd. 1. – Praha: Lege artis, 1999. – 314 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Kategorie Vulgární výrazy/čeština ve Wikislovníku