Vriesův průliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vriesův průliv
Průliv na mapě Kurilských ostrovů
Průliv na mapě Kurilských ostrovů
Maximální hloubka1300 m
Šířka40 km
Délka30 km
Zeměpisné souřadnice
Sousední celkyOchotské moře
Tichý oceán
SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
Vriesův průliv
Vriesův průliv

Vriesův průliv (rusky Пролив Фриза) je úžina v Tichém oceánu, která odděluje dva z hlavních Kurilských ostrovů. Nachází se mezi severovýchodním koncem ostrova Iturup a jihozápadním výběžkem ostrova Urup. Průliv spojuje Ochotské moře s Tichým oceánem. Nachází se v ruských teritoriálních vodách, spadá do Sachalinské oblasti.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Průliv dosahuje délky cca 30 km a minimální šířky cca 40 km. Maximální hloubka je 1300 m. Pobřeží průlivu je strmé a skalnaté.

Slanost vody v průlivu se pochybuje od 33,0 do 34,3 .

V severní části průlivu se nachází Bajdaročnaja zátoka a záliv Ščukina. Do průlivu padají vody z vodopádu Ilja Muromec, což je jeden z nejvyšších ruských vodopádů.[1]

Průměrný příliv podél břehů průlivu je 1 m. V chladném období průliv nezamrzá, ale od února do března se v něm objevují plovoucí ledové kry.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Průliv byl objeven nizozemským mořeplavcem Maartenem Gerritszem de Vriesem v roce 1643 a po svém objeviteli získal i jméno. De Vries mylně považoval ostrov Iturup za severovýchodní cíp Hokkaida a ostrov Urup za součást amerického kontinentu.[3]

V roce 1855 byla podepsána tzv. Šimodská dohoda mezi Ruskem a Japonskem, která definovala Vriesův průliv jako hranici mezi oběma zeměmi. V roce 1875 se celé Kurilské ostrovy staly součástí Japonska a úžina přestala být hranicí. Po obsazení Kurilských ostrovů Sovětským svazem v roce 1945 je na japonských mapách průliv opět veden jako hraniční čára.

Využití[editovat | editovat zdroj]

S hloubkou 1300 m je Vriesův průliv jedním z dopravních uzlů při plavbě z Ochotského moře do Tichého oceánu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Пролив Фриза na ruské Wikipedii a 択捉水道 na japonské Wikipedii.

  1. Арсеев Г., Бровко П. Реки прыгают в океан. Владивосток: Океан и человек, 1984.
  2. STOB, Tomas Hnilica, XProduction s r o. Výzva WF – 24. den – zastavení. www.stobklub.cz [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  3. THE 17TH AND 18TH CENTURIES. sakhalin.ru [online]. 2008-03-25 [cit. 2022-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-25.