Voroněžský front

Voroněžský front (rusky Центральный фронт) byl název vojenské formace Rudé armády za druhé světové války.

Historie

Voroněžský front vznikl 9. července 1942 na základě rozkazu Stavky z 7. července z levého křídla Brjanského frontu bránícího Voroněž a okolí. Vojska frontu v Voroněžsko-vorošilovgradské operaci pokračovala v obraně. Záhy se německý útok obrátil na jih a situace se uklidnila. Nové boje na úseku Voroněžského frontu vzplály až v prosinci, když se levé křídlo frontu účastnilo Stalingradské operace.

Od ledna do března v rámci Voroněžsko-charkovské operace vojska frontu nejdříve společně s 6. armádou Jihozápadního frontu porazila na horním Donu nepřátelskou skupinu armád B (Ostrogožsko-rossošská operace 13. až 27. ledna 1943). Poté ve spolupráci s Brjanským frontem úderem ve směru na Kastornoje na křídla německé 2. armády obklíčil a zničil větší část nepřátelských vojsk a 25. ledna osvobodil Voroněž (Voroněžsko-kastorenská operace 24. ledna až 2. února 1943). Třetí fází sovětského útoku byla Charkovská útočná operace (operace Hvězda) 2. února až 3. března 1943. Rozbitá vojska skupiny armád B nekladla vážnější odpor, 8. února byl osvobozen Kursk, 9. Bělgorod, 16. Charkov. K 3. březnu se vojska frontu dostala až na linii Sumy-Lebedin-jižně od Achtyrky, ale bez rezerv a s minimálním množstvím paliva a střeliva. V březnu Sověti ustupovali před německým protiútokem, koncem měsíce se fronta stabilizovala a Voroněžský front zaujal postavení v jižní části Kurského oblouku.

Po pečlivé přípravě front odrazil v červenci 1943 útok německé 4. tankové armády a armádní skupiny Kempf a 3. srpna zahájil vlastní útok. V Bělgorodsko-charkovské operaci (plánovaná jako Operace vojevůdce Rumjancev) rozbil 4. tankovou armádu což umožnilo Stepnímu frontu osvobodit Bělgorod a Charkov. Následně v Černigovsko-poltavské operaci front postoupil až k Dněpru a získal předmostí u Bukrinu a Ljutěže.

20. října byl front přejmenován na 1. ukrajinský.

Podřízené jednotky

40. armáda (9. července 1942 – 20. října 1943)
60. armáda (9. července 1942 – 23. března 1943)
6. armáda (9. července – 19. prosince 1942)
2. letecká armáda (9. července – 16. listopadu 1942 a 21. prosince 1942 – 20. října 1943)

13. armáda (6. – 20. října 1943)
21. (od 1. května 1943 6. gardová) armáda (14. března – 30. září 1943)
27. armáda (20. července 20. října)
38. armáda (2. září 1942 – 23. března 1943 a 26. března – 20. října 1943)
47. armáda (1. srpna – 20. října 1943)
52. armáda (25. srpna – 3. října 1943)
64. (od 1. května 1943 7. gardová) armáda (1. března – 18. července 1943)
69. armáda (únor – 19. července 1943)
4. gardová armáda (13. srpna – 2. září 1943)
5. gardová armáda (10. července – 7. září 1943)
1. tanková armáda (28. dubna – 10. září 1943)
3. (od 14. května gardová) tanková armáda (1. ledna – 28. února 1943 a 10. září – 20. října 1943)
5. gardová tanková armáda (9. července – 9. srpna 1943)

Velení

Velitel

července 1942 – generálporučík Filipp Ivanovič Golikov
července října 1942 – generálporučík Nikolaj Fjodorovič Vatutin
října 1942 – března 1943 – generálporučík (od 19. ledna 1943 generálplukovník) Filipp Ivanovič Golikov
března – 20. října 1943 – armádní generál Nikolaj Fjodorovič Vatutin

Člen vojenské rady

červenec – září 1942 – sborový komisař Ivan Zacharovič Susajkov
září – říjen 1942 – sborový komisař Lev Zacharovič Mechlis
říjen 1942 – březen 1943 – armádní komisař 2. stupně (od 6. prosince 1942 generálporučík) Fjodor Fedotovič Kuzněcov
březen – říjen 1943 – generálporučík Nikita Sergejevič Chruščov
říjen – 20. října 1943 – generálmajor Konstantin Vasiljevič Krajňukov

Náčelník štábu

července 1942 – generálmajor Fjodor Ivanovič Ševčenko
července 1942 – únor 1943 – generálmajor (od 19. ledna 1943 generálporučík) Michail Iljič Kazakov
únor – březen 1943 – generálmajor Anton Petrovič Pilipenko
březen – květen – generálmajor Feodosij Konstantinovič Korženěvič
květen – 20. října 1943 – generálporučík Semjon Pavlovič Ivanov

Odkazy

Literatura

GLANTZ, David. Od Donu k Dněpru. Překlad Zdena Sparlingová. 1. vyd. Brno: Jota, 2003. 464 s. ISBN 80-7217-210-7. Kapitola Operace Hvězda, s. 157-212. Kapitola Operace Vojevůdce Rumjancev, s. 213-361.

Externí odkazy

60 лет великой победе [online]. Moskva: Министерство обороны Российской Федерации, 2004-2005 [cit. 2008-11-19]. Kapitola Фронты. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-21. (rusky)
"Память" Воронежский государственный университет [online]. Voroněž: Военно-патриотический клуб "Память" при Воронежском государственном университете, 2000-10 [cit. 2008-11-19]. Kapitola Воронежский фронт. Dostupné online. (rusky)

Předchůdce		Nástupce
levé křídlo Brjanského frontu	Voroněžský front 9. července 1942 – 20. října 1943	1. ukrajinský front