Volksgarten (Vídeň)
| Volksgarten | |
|---|---|
 Lidové sady | |
| Lokalita | Volksgarten, Vídeň a Vnitřní město,  Rakousko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°12′29,16″ s. š., 16°21′39,96″ v. d. |
| Nadmořská výška | 182 m |
| Založeno | 1817 |
| Kód památky | 20120 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Volksgarten (česky Lidové sady) je veřejným parkem ve vnitřní části města, v první vídeňské čtvrti, v Rakousku. Leží na pozemcích které jsou součástí paláce Hofburg. Park byl postaven v roce 1821[1] na místě městského opevnění zničeného Napoleonem v roce 1809. Zahrada byla otevřena pro veřejnost v roce 1823. Od roku 2001, patří do světového dědictví UNESCO v rámci historického centra Vídně. Park je upraven jako rozárium.
Zahradní úprava[editovat | editovat zdroj]
Park je upraven ve stylu anglického parku ale na straně je barokní úprava.
Za významný je označován platan východní (Platanus orientalis), ve středu zahrady. Průměr koruny je zhruba 20 m a obvod kmene 3,6 metrů. Tento strom je označen jako přírodní památka (č. 376). [2]
Rozárium[editovat | editovat zdroj]
Rozárium obsahuje více než 3.000 růžových keřů s více než 200 odrůdami růží.[3] Střed rozária je orámovaný živými ploty ze zimostrázu. Většina odrůd růže, se nachází na okrajích zahrady, které jsou lemovány řadou laviček a několika řadami stromkových růží z Schlingrosen. Růže v růžové zahradě jsou většinou označeny.
V roce 2000 zde byl vysázen 80 let starý růžový keř ze zahrady v rodišti Karla Rennera v Dolních Dunajovicích[4] rakousko-českou společností, jejíž jméno je připomínáno pamětní deskou.
Budovy[editovat | editovat zdroj]
V centru parku stojí neoklasicistní Theseustempel (Théseův chrám) Pietra Nobile, dokončený v roce 1821.[1] Tato malá replika Héfaistova chrámu v Aténách byla původně navržena tak, aby obsahovala Theseovu sochu Antonia Canova. Canova se rovněž podílel se na stavbě chrámu. V roce 1890 byla ale socha přestěhována do muzea výtvarných umění (Kunsthistorisches Museum).
Cortisches Kaffeehaus (Kavárna Corti) byla postavena v letech 1820–1823, autorem projektu je také Peter Nobile. Rakouští romantizující skladatelé Johann Strauss starší a Joseph Lanner zde uváděli svá díla. Dne 10. března 1867 Johann Strauss mladší zde řídil první uvedení Na krásném modrém Dunaji (An der schönen blauen Donau).
Café Meirei bylo postaveno v roce 1890, původně jako zásobárna vody. V roce 1924 byla stavba upravena jako mléčný bar Milchtrinkhalle. Pavilon Milchpavillon byl postaven v roce 1951 podle návrhu Oswalda Haerdtla.
V parku také stojí Volksgartenrestaurant.
-
Theseustempel (Théseův chrám), 1823 -
Café Meierei, 1890 -
WC vedle Theseustempel, 1884 -
Cortisches Kaffeehaus, Volksgartencafe - kavárna
Doplňky[editovat | editovat zdroj]
Na severním okraji parku stojí Kaiserin Elisabeth-Denkmal (Monument císařovny Alžběty) od Hanse Bitterlicha a Friedricha Ohmanna, dokončený v roce 1907.[1] Ve středu památníku je socha sedící císařovny Alžběty Hanse Bitterlicha. Socha císařovny byla vytesána z 8000 kg těžkého bloku mramoru, měří 2,5 m na výšku. Otevření pomníku se konalo dne 4.6.1907 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. Rakouského.
Na jižním okraji parku stojí Franz Grillparzer-Denkmal Monument od Carla Kundmanna, dokončený v roce 1875.[1] Zobrazena je sedící postava rakouského spisovatele Franze Grillparzera. Je zobrazen v rozjímavé poloze, držíce knihu ve své levé ruce.
Dalšími skulpturami jsou
- Raab-Denkmal z roku 1967 od Toni Schneidera-Manzella a Clemense Holzmeistera .
- Jugendlicher Athlet (Mladý atlet) bronzová socha od Josefa Müllnera z roku 1921.
-
Jugendlicher Athlet -
Raab-Denkmal -
Kaiserin-Elisabeth-Denkmal -
Franz Grillparzer-Denkmal
Vodotrysky[editovat | editovat zdroj]
Ve Volksgarten stojí dvě fontány. Triton- und Nymphenbrunnen byla postavena v roce 1880 Viktore Tilgnerem. Volksgarten-Brunnen byla postavena v roce 1866 Antonem Dominikem Fernkornem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volksgarten, Vienna na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d PARSONS, Nicholas T. Blue Guide Austria. London: A & C Black Publishers Ltd, 2000.
- ↑ Naturdenkmal-Nr. 376 Morgenländische Platane, Wiener Naturschutzbuch online
- ↑ Volksgarten, viennatouristguide.at
- ↑ 01. Bezirk - 80-jähriger Rosenstrauch im Volksgarten, austriasites.com, abgerufen am 9. Jänner 2011
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Volksgarten na Wikimedia Commons
