Volksgarten (Vídeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Volksgarten
Lidové sady
Lokalita Volksgarten, Vídeň a Vnitřní město, RakouskoRakousko Rakousko
Zeměpisné souřadnice
Kód památky 20120
Některá data mohou pocházet z datové položky.
5.díl html m6398dbf2.png

Volksgarten (česky Lidové sady) je veřejným parkem ve vnitřní části města, v první vídeňské čtvrti, v Rakousku. Leží na pozemcích které jsou součástí paláce Hofburg. Park byl postaven v roce 1821[1] na místě městského opevnění zničeného Napoleonem v roce 1809. Zahrada byla otevřena pro veřejnost v roce 1823. Od roku 2001, patří do světového dědictví UNESCO v rámci historického centra Vídně. Park je upraven jako rozárium.

Řez platanu v parku.

Zahradní úprava[editovat | editovat zdroj]

Park je upraven ve stylu anglického parku ale na straně je barokní úprava.

Za významný je označován platan východní (Platanus orientalis), ve středu zahrady. Průměr koruny je zhruba 20 m a obvod kmene 3,6 metrů. Tento strom je označen jako přírodní památka (č. 376). [2]

Rozárium[editovat | editovat zdroj]

Rozárium obsahuje více než 3.000 růžových keřů s více než 200 odrůdami růží.[3] Střed rozária je orámovaný živými ploty ze zimostrázu. Většina odrůd růže, se nachází na okrajích zahrady, které jsou lemovány řadou laviček a několika řadami stromkových růží z Schlingrosen. Růže v růžové zahradě jsou většinou označeny.

V roce 2000 zde byl vysázen 80 let starý růžový keř ze zahrady v rodišti Karla Rennera v Dolních Dunajovicích[4] rakousko-českou společností, jejíž jméno je připomínáno pamětní deskou.

Budovy[editovat | editovat zdroj]

V centru parku stojí neoklasicistní Theseustempel (Théseův chrám) Pietra Nobile, dokončený v roce 1821.[1] Tato malá replika Héfaistova chrámu v Aténách byla původně navržena tak, aby obsahovala Theseovu sochu Antonia Canova. Canova se rovněž podílel se na stavbě chrámu. V roce 1890 byla ale socha přestěhována do muzea výtvarných umění (Kunsthistorisches Museum).

Cortisches Kaffeehaus (Kavárna Corti) byla postavena v letech 1820 - 1823, autorem projektu je také Peter Nobile. Rakouští romantizující skladatelé Johann Strauss starší a Joseph Lanner zde uváděli svá díla. Dne 10. března 1867 Johann Strauss mladší zde řídil první uvedení Na krásném modrém Dunaji (An der schönen blauen Donau).

Café Meirei bylo postaveno v roce 1890, původně jako zásobárna vody. V roce 1924 byla stavba upravena jako mléčný bar Milchtrinkhalle. Pavilon Milchpavillon byl postaven v roce 1951 Oswaldem Haerdtlem.

V parku také stojí Volksgartenrestaurant.

Doplňky[editovat | editovat zdroj]

Na severním okraji parku stojí Kaiserin Elisabeth-Denkmal (Monument císařovny Alžběty) od Hanse Bitterlicha a Friedricha Ohmanna, dokončený v roce 1907.[1] Ve středu památníku je socha sedící císařovny Alžběty Hanse Bitterlicha. Socha císařovny byla vytesána z 8000 kg těžkého bloku mramoru, měří 2,5 m na výšku. Otevření pomníku se konalo dne 4.6.1907 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. Rakouského.

Na jižním okraji parku stojí Franz Grillparzer-Denkmal Monument od Carla Kundmanna, dokončený v roce 1875.[1] Zobrazena je sedící postava rakouského spisovatele Franze Grillparzera. Je zobrazen v rozjímavé poloze, držíce knihu ve své levé ruce.

Dalšími skulpturami jsou

  • Raab-Denkmal z roku 1967 od Toni Schneidera-Manzella a Clemense Holzmeistera .
  • Jugendlicher Athlet (Mladý atlet) bronzová socha od Josefa Müllnera z roku 1921.

Vodotrysky[editovat | editovat zdroj]

Ve Volksgarten stojí dvě fontány. Triton- und Nymphenbrunnen byla postavena v roce 1880 Viktore Tilgnerem. Volksgarten-Brunnen byla postavena v roce 1866 Antonem Dominikem Fernkornem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volksgarten, Vienna na anglické Wikipedii.

  1. a b c d PARSONS, Nicholas T. Blue Guide Austria. London: A & C Black Publishers Ltd, 2000. 
  2. Naturdenkmal-Nr. 376 Morgenländische Platane, Wiener Naturschutzbuch online
  3. Volksgarten, viennatouristguide.at
  4. 01. Bezirk - 80-jähriger Rosenstrauch im Volksgarten, austriasites.com, abgerufen am 9. Jänner 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]