Vodouš rudonohý
 Vodouš rudonohý | |
|---|---|
_01.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Podřád | bahňáci (Charadrii) |
| Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
| Rod | vodouš (Tringa) |
| Binomické jméno | |
| Tringa totanus (Linnaeus, 1758) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodouš rudonohý (Tringa totanus) je středně velký druh bahňáka z čeledi slukovitých. Má červené nohy a kořen zobáku, je hnědavý, s čárkovanou hrudí a boky, bělavým nadočním proužkem (jen před okem) a kroužkem kolem oka. V letu má bílý zadní okraj křídel a bílý kostřec, jehož zbarvení klínovitě vybíhá do hřbetu. Ve svatebním šatu je shora i zespodu tmavě skvrnitý, v zimě nevýrazně šedohnědý s rozpitým skvrněním. Mladí ptáci mají béžově skvrnité lemy per svrchní části těla. Hnízdí ve vnitrozemských i pobřežních mokřadech, vlhkých loukách aj.[1]
V České republice hnízdí především v nížinách (max. 620 m n. m.). Po roce 1960 vymizel z řady míst, pravidelně ještě hnízdí v jižních Čechách, na jižní, střední a severovýchodní Moravě. V letech 2001-2003 u nás hnízdilo pouhých 25-40 párů.[2]
Reference
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 146-147.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 154-155.