Vodní elektrárna (Třeština)
| Vodní elektrárna Háj Třeština | |
|---|---|
 Vodní elektrárny v Háji Třeština | |
| Stát |  Česko |
| Umístění | osada Háj, obec Třeština |
| Začátek výstavby | 1921 |
| Dokončení | 1922 |
| Zhotovitel | Architekti: Bohuslav Fuchs Josef Štěpánek firma Bernard Sychrava, Olomouc |
| Vodní elektrárna | |
| Turbína | 2 x Francisova |
| Elektrická energie | |
| Výkon po dokončení | 220–240 kW |
| Souřadnice | 49°48′12,97″ s. š., 16°56′21,29″ v. d. |
| Kód památky | 30184/8-2488 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní elektrárna je technická památka postavená v roce 1922 na levém břehu řeky Moravy v obci Třeština, okres Šumperk. V roce 2008 byla prohlášena národní kulturní památkou Česka (dále NKP) pod reg. číslem ÚSKP 326.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V osadě Háj na mlýně se v roce 1873 usadila rodina Plhákova. V roce 1894 Hubert Plhák zakoupil elektrické dynamo, které bylo namontováno na hřídel vodního kola. Zařízení zabezpečovalo osvětlení mlýna. Později přikoupil druhé dynamo. V roce 1897 mlýn totálně vyhořel. Finanční prostředky Huberta Plháka dostačovaly pouze na výstavbu nového mlýna, proto se spojil s Rolnickým mlékařským družstvem v Třeštině a za jeho pomocí vznikla v roce 1901 První moravská zemědělská elektrárna, s. r. o., v té době první takováto společnost v Rakousko-uherské monarchii. Bylo pořízeno nové dynamo s výkonem 12 PS (8,95 kW). Pohon zajišťoval řemen vedený od mlýnského kola. Vyrobena elektřina (stejnosměrný proud) byla v Hajském mlýně používána k pohonu elektrických strojů a osvětlení a pomocí dvou kilometrového vedení zajišťovaly pohon elektromotorů v mlékárně a v obci napájely 70 žárovek. Na vedení byly značné ztráty až kolem 50% v napětí, to je na dynamu bylo elektrické napětí 240–300 V a v obci jen 100 V. Hubert Plhák chtěl modernizovat elektrárnu, zamezit ztrátám převedením výroby na střídavý proud modernějším způsobem. Vedení mlékárny na tento způsob nepřistoupilo a stejnosměrný proud byl vyráběn až do roku 1914, kdy byla i obec přepnuta na střídavý proud.
V období 1908–1909 Hubert Plhák postavil v sousedství mlýna novou budovu elektrárny (tzv. Stará elektrárna Háj), která už byla vybavena vodní turbínou a generátorem vyrábějící střídavý proud. Proud byl dodáván z této elektrárny do obcí Dubicko a Hrabová. Elektrické družstvo v Třeštině odkoupilo v roce 1914 původní elektrické zařízení mlýna od První moravské zemědělské elektrárny.
V roce 1921 se rozhodl syn Huberta Plháka Karel postavit novou elektrárnu. Vypracování projektu bylo zadáno architektům Bohuslavu Fuchsovi a Josefu Štěpánkovi, výstavbou byla pověřena firma Bernarda Sychravy z Olomouce. Výstavba byla provedena v období let 1921–1922. Nová elektrárna je plně funkční doposud. Stará elektrárna Háj je zachována, je nefunkční, má upravený náhon a odpadní náhon je částečně zasypán.[2][3][4][5]
Vtokový objekt a náhon[editovat | editovat zdroj]
Na řece Moravě v km 283,9 se nachází vzdouvací jez Háj se stavidlem a na pravém břehu na začátku náhonu, který vede k Nové elektrárně, je vtokový objekt (součást NKP). Vtokový objekt je přehrazen šesti nezávislými nápustnými stavidly, které jsou ovládány z železobetonové lávky umístěné na betonových opěrách a středovém sloupku. Manipulaci s tabulemi nápustných stavidel zajišťuje ozubená tyč s převody pomocí elektromotorů.[6][7]
Za vtokovým objektem vede umělý kanál (náhon) široký 12 m u dna v průřezu otevřeného lichoběžníku. V levém břehu náhonu je zasypané nápustní stavidlo zrušeného přívodního náhonu do Staré elektrárny Háj a Hájského mlýna.[8]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Omítaná budova vodní elektrárny s fasádou cihelné barvy stojí nad kanálem. Její půdorys je obdélný. Stavebním materiálem je železobeton a cihelné zdivo. Na fasádě jsou vlnkovité ornamentální prvky, které symbolizují přívod vody k turbíně. V čelním pohledu vychází z vody mohutný pilíř přecházející v podnož a střední pilastr, který vrcholí v atice předávající elektrickou energii. Centrální hala je zastřešena půlkruhovou střechou, severní hala má rovnou střechu.[9]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Stavba má dvě haly. Severní hala, určená k čištění vody a přívodu vody k turbínám, má železobetonové pilíře a strop do výše jednoho patra, je prosvětlená továrními okny. Centrální hala je vyšší, v arkádové dělicí části jsou mramorové rozvodné desky. Hala je osvětlena velkými továrními okny. Vnitřní vybavení tvořily dvě Francisovy turbíny a generátory, které vyrobily Škodovy závody v Plzni a ČKD. Turbíny měly výkon 416 PS a 350 PS. Za segmentovými arkádami je rozvodna vysokého a nízkého napětí, v západní části haly s turbínou se v rohu nachází točité litinové schodiště do prostoru nad rozvodnou.[10][11][12] V roce 1974 byla rozebrána a vyřazena turbína o výkonu 350 PS ze Škodových závodů.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-09]. Identifikátor záznamu 141609 : nová vodní elektrárna Háj. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ FREBORT, Miloš. NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA VODNÍ ELEKTRÁRNA V TŘEŠTINĚ-HÁJI, HAJSKÝ MLÝN – PRVNÍ DRUŽSTEVNÍ ELEKTRÁRNA V RAKOUSKO-UHERSKU, ELEKTRIFIKACE OBCE TŘEŠTINY. Praha. 7. dubna 2010. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Vaše tipy — Toulavá kamera. Česká televize [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
- ↑ POLÁČKOVÁ, Iva. Rané dílo Bohuslava Fuchse: Rodinný dům a vodní elektrárna v Háji u Mohelnice. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2014. 55 s. Dostupné online. S. 55. Bakalářská diplomová práce.
- ↑ Elektrárna v Háji u Třeštiny na Olomoucku byla průkopníkem techniky i architektury. Regiony [online]. 2014-09-17 [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ vtokový objekt - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ vodní náhon - přívodní část - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Vodní elektrárna Háj Třeština: Město Mohelnice. www.mohelnice.cz [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
- ↑ budova elektrárny – Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Vodní elektrárna v Háji - Třeština : Region Mohelnicko - zastavte se.... www.regionmohelnicko.cz [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list:budova vodní elektrárny. S. 3. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZATLOUKAL, Pavel. Vodní elektrárna a rodinný dům v Háji u Mohelnice. In: Severní Morava. 48. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1984.
- ZATLOUKAL, Pavel. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice. Praha: Arbor Vitae, 2022. 76 s. ISBN 9788074671586.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu nová vodní elektrárna Háj na Wikimedia Commons - Třeštinský, Hájský mlýn v databázi Vodní mlýny
