Vláda Kazimíra Badeniho
Vláda Kazimíra Badeniho byla předlitavská vláda, úřadující od 30. září 1895 do 30. listopadu 1897. Po pádu vlády Alfreda Windischgrätze ji během období úřednické vlády Ericha Kielmansegga sestavil Kazimír Felix Badeni. Záhy po svém nástupu prosadil v říšské radě potřebnou reformu volebního práva, jež spočívala v zavedení páté volební kurie s všeobecným volebním právem a kterou císař potvrdil 14. června 1896.[1]
Badeni to dokázal mimo jiné díky podpoře mladočechů, s nimiž za odměnu začal vyjednávat o jazykových nařízeních. Pro svůj návrh zrovnoprávnění češtiny a němčiny nejen ve vnějším, ale také ve vnitřním úředním styku v Čechách a na Moravě, ovšem nezískal podporu ani v parlamentu, ani ve vládě. Doufal, že pro svůj návrh nalezne oporu u císaře Františka Josefa I., a tak demonstrativně podal demisi, kterou císař podle jeho očekávání skutečně nepřijal. Následně došlo v poslanecké sněmovně říšské rady k přeskupení sil a vytvoření širokého uskupení (Polský klub, mladočeši, německá katolická lidová strana aj.), která Badeniho podpořila. Když pak však Badeni jazyková nařízení vydal, zahájila německá opozice v parlamentu obstrukce, které brzy přerostly v invektivy a rvačky na parlamentní půdě. Tyto okolnosti Badeniho přivedly k podání demise 28. listopadu 1897. Tentokrát ji císař přijal a za několik dní jmenoval novou vládu Paula Gautsche, která měla situaci uklidnit.[2]
Složení vlády
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 446–451.
- ↑ Urban (1982), s. 456–461.
- ↑ Dočasně i ministrem pro haličské záležitosti.
- ↑ V pramenech někdy chybně uváděn jako Eduard Ritter.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588.
