Vladimír Solnař

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. JUDr. Vladimír Solnař, DrSc.
Narození 21. srpna 1899
Zlonice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. března 1976 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání profesor trestního práva
Zaměstnavatel Univerzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Solnař (21. srpna 1899 Zlonice[1]8. března 1976 Praha) byl český právník, profesor trestního práva na Právnické fakultě University Karlovy.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, na níž se zajímal především o semináře profesora Miřičky, absolvoval roku 1921 a vstoupil do trestní justice. Přes deset let působil v Praze jako státní zástupce i ve funkci soudce, zároveň ale absolvoval řadu zahraničních studijních cest po celé Evropě a věnoval se i teoretickým otázkám, už jeho první práce Z dějin českého zemského práva trestního (1921) byla zvláště oceněna. Roku 1926 se na základě studie Neurčité odsouzení, v níž opatrně zkritizoval italský institut odsouzení k trestu, jehož konečná výměra se určí až v průběhu výkonu, habilitoval v oboru trestního práva a trestního řízení. O sedm let později byl Vladimír Solnař po předložení práce Zločinnost v zemích českých v létech 1914–1922 s hlediska kriminální etiologie a reformy trestního práva jmenován mimořádným profesorem a věnoval se už převážně jen akademické činnosti. Hojně publikoval, především v časopisu Právník nebo Sborníku věd právních a státních, samostatně vyšla např. studie Pojišťovací podvod (1936) nebo Několik úvah o příčinném vztahu a adekvátnosti v trestním právu (1937). Účastnil se také aktivně mezinárodních konferencí o trestněprávních otázkách.[2]

Jmenování řádným profesorem překazila německá okupace a uzavření českých vysokých škol, proto k tomu došlo až po osvobození v roce 1945. V tehdejší době se věnoval mj. trestněprávní ochraně socialistického vlastnictví, kromě toho pro potřeby výuky vydal učebnice Trestní právo hmotné, část obecná (1947) a Trestní právo hmotné, část zvláštní (1948). Už od založení Československé akademie věd v roce 1952 se stal jejím členem a byl aktivní jak v jejím předsednictvu, tak v řadě jejích komisí. Zároveň se opět se účastnil mnoha mezinárodních vědeckých sympozií a kongresů a v zahraničí také často publikoval. V šedesátých letech se podílel na přípravě a vydání učebnic reagujících na novou právní úpravu Československé trestní řízení a Československé trestní právo.[3] Později ještě vydal obsáhlý přehled trestního práva hmotného Základy trestní odpovědnosti (1972). Ve svém díle se ale nikdy nezaměřoval jen na čistě právní instituty, do svých výkladů zahrnoval i poznatky kriminalistické nebo z oblasti kriminologie či penologie.[4] Profesor Solnař je obecně uznáván za nejvýznamnějšího představitele československé trestněprávní vědy ve druhé polovině 20. století.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Farnost Zlonice. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  2. a b FENYK, Jaroslav. Vladimír Solnař. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 394–396.
  3. Prof. Dr. Vladimír Solnař – sedmdesátníkem. Právník. 1969, čís. 10, s. 817–819. 
  4. Prof. Dr. Vladimír Solnař – pětasedmdesátníkem. Právník. 1974, čís. 11, s. 1087. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]