Vlárská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox železniční trať

Vlárská dráha nebo Vlárská trať je tradiční označení pro železniční trať Brno - Veselí nad Moravou - Trenčianska Teplá o délce 179 km, dnes v jízdním řádu pro cestující rozdělenou mezi traťové úseky č. 340 a 341 v Česku a č. 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část.

Vede z Brna přes Blažovice, Kyjov, Bzenec, Veselí nad Moravou, Kunovice, Uherský Brod a Bylnici do slovenské Trenčianske Teplé. V úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) - Veselí nad Moravou je dvoukolejná. Vyjma úseku Brno hlavní nádraží - Blažovice, který byl elektrifikován v roce 1996, se jedná o neelektrifikovanou trať.

Úsek Brno - Kunovice je součástí celostátní dráhy, navazující úsek je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla úsekem celostátní dráhy ještě celá trať.

Historie

Stavba trati probíhala v 80. letech 19. století a do provozu byly dávány jednotlivé úseky následovně:

  • 1. dubna 1883: Kunovice - Uherský Brod
  • 20. července 1884: Kyjov - Bzenec
  • 4. června 1887: Bzenec - Kunovice
  • 10. října 1887: Brno - Kyjov
  • 28. října 1888: Uherský Brod - Trenčianska Teplá[1]

Vlárská dráha byla budována jako součást Českomoravské transverzálky, podobně jako např. Trať 240.

Osobní provoz na trati v historii Vlárské dráhy kromě vlaků spíše lokálního významu zahrnoval do konce 80. let i několik významnějších vlaků. Tak např. denně byly provozovány dva páry rychlíků, které spojovaly Brno s Trenčianskou Teplou (z Brna rychlík odjížděl kolem 8. a 13. hodiny, z Trenčianské Teplé kolem 13. a 19. hodiny, celková jízdní doba se pohybovala kolem 3.5 hodiny ). V Trenčianské Teplé byl mj. možný přestup na rychlíky směřující do Tater. Část Vlárské dráhy využíval i noční rychlík Petrov z Brna do Košic (v úseku Brno - Bzenec) nebo noční vlak Děvín (v úseku Brno - Veselí nad Moravou) jedoucí z Bratislavy do Prahy přes Piešťany a Myjavu.

I v současnosti převažují vlaky regionálního významu. Na krátko bylo od jízdního řádu 2010/11 obnoveno přímé spojení Brna a Trenčianské Teplé prostřednictím víkendového spěšného vlaku. Na základě dohody se slovenským dopravcem ZSSK je od prosince 2012 zajištěno spojení už jen s přestupem v pohraniční přechodové stanici Vlárský průsmyk.[2]

Reference

  1. KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: NADAS, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 267. 
  2. http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-15076/

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlárská dráha na Wikimedia Commons