Vjačeslav Olijnyk
| Vjačeslav Olijnyk | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | В'ячеслав Миколайович Олійник (ukr.) Вячеслав Николаевич Олейник (rus.) |
| Datum narození | 27. dubna 1966 (58 let) |
| Místo narození | Ždanov (Mariupol), Ukrajinská SSR  Sovětský svaz |
| Stát | Sovětský svaz Ukrajina |
| Sportovní informace | |
| Klub | SKA Ždanov (Mariupol) (klub, vrch) CSKA Kyjev (vrch.) SK Azovmaš Mariupol (klub) |
| Trenéři | Nikolaj Pantazi (osob.) Gennadij Uzun (vrch., repr. OH96) |
| Kategorie | střední těžká váha |
| Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
| Účast na LOH | 1996, 2000 |
| Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH
| ||
| zlato | LOH 1996 Atlanta | ř.ř. −90 kg |
| Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
| bronz | MS 1990 Řím | lehká těžká váha |
| stříbro | MS 1994 Tampere | lehká těžká váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | ME 1994 Athény | lehká těžká váha |
| bronz | ME 1995 Besançon | lehká těžká váha |
| bronz | ME 1996 Budapešť | lehká těžká váha |
Vjačeslav Mykolajovyč Olijnyk (Olejnik) (* 27. dubna 1966) je bývalý ukrajinský zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 1996.
Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Pochází z oblasti Ukrajiny, kde se tradičně zápasníci specializují na klasický styl zápasení. Zápasení se věnoval od 6 let v rodném Ždanově (dnešní Mariupol).[1] Jeho osobním trenérem byl Nikolaj Pantazi. V sovětské reprezentaci klasiků se dostal do užšího výběru váhové kategorie do 90 kg od roku 1989. O pozici reprezentační jedničky bojoval především s uljanovským Pavlem Potapovem. V roce 1992 však jeho i Potapova v nominaci Společenství nezávislých států na olympijské hry v Barceloně předčil Gruzín Giorgi Koguašvili.[2]
Od roku 1993 reprezentoval nezávislou Ukrajinu. V roce 1996 se pod vedením reprezentačního trenéra Gennadije Uzuna kvalifikoval na olympijské hry v Atlantě.[3] Od úvodního kola potvrzoval výbornou formu, ve čtvrtfinále porazil 4:2 na technické body obhájce zlaté olympijské medaile Němce Maika Bullmanna. V semifinále porazil Turka Hakkı Başara 3:0 na technické body a postoupil do finále proti Poláku Jacku Fafińskému. Hned v úvodních sekundách pětiminutového finálového zápasu se ujal vedení 1:0 na technické body vytlačením soupeře ze žíněnky a po minutě koršunem v parteru navýšil vedení na 2:0. Začátkem čtvrté minuty se soupeřem dostal do kontaktu (klinče), ze kterého předním zvratem poslal Fafińského na žíněnku za 4 technické body. Vysoký bodový náskok 6:0 udržel do konce hrací doby a získal zlatou olympijskou medaili.
Od roku 1997 Mezinárodní zápasnická federace spojila jeho váhovou kategorii do 90 kg s váhovou kategorií do 100 kg. V nové váze do 97 kg se v konkurenci talentovaného Davita Saldadzeho neprosazoval. V roce 2000 se mu při ukrajinské olympijské nominaci podařilo shodit do nižší váhové kategorie do 85 kg a startoval v této váze jako tajný ukrajinský trumf na olympijských hrách v Sydney. V základní skupině však prohrál úvodní zápas s Rusem Alexandrem Menšikovem 0:2 na technické body a nepostoupil do vyřazovacích bojů. Se sportovní kariérou se rozloučil v roce 2003. Věnuje se trenérské a politické práci v rodném Mariupolu.
Výsledky[editovat | editovat zdroj]
| Turnaj |
|
| |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | |
| -82 | -90 | -97 | -85 | ||||||||||||
| Olympijské hry | — | — | 1. | úč. | |||||||||||
| Mistrovství světa | — | — | — | 3. | — | ? | 2. | úč. | 6. | — | — | ||||
| Mistrovství Evropy | — | — | — | — | — | — | úč. | ? | 1. | 3. | 3. | úč. | — | — | — |
| ME nadějí | 1. | ||||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. sport.donbass.name [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-26.
- ↑ Archivovaná kopie. www.umoloda.kiev.ua [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-19.
- ↑ Archivovaná kopie. fakty.ua [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-26.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Vjačeslav Olijnyk v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Vjačeslav Olijnyka na uni-leipzig.de
