Přeskočit na obsah

Vincenc Mastný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vincenc Mastný
Vincenc Mastný (dřevoryt V. Máry z r. 1885)
Vincenc Mastný (dřevoryt V. Máry z r. 1885)
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1863
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)

Narození23. listopadu 1809
Jičín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. března 1873 (ve věku 63 let)
Lomnice nad Popelkou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníměstský hřbitov Lomnice nad Popelkou
OceněníNejvyšší spokojenost (1866)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc Mastný (23. listopadu 1809 Jičín14. března 1873 Lomnice nad Popelkou[1]) byl český podnikatel a politik, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Působil jako textilní podnikatel a starosta města Lomnice nad Popelkou.[1] Jeho otec byl obchodníkem (faktorem) v Jičíně, ovšem část svých podnikatelských aktivit měl i v Lomnici. Vincenc se v Lomnici usadil roku 1837, kdy zde koupil dům čp. 17. Převzal pak rodinnou firmu. Postupně zaměstnával jako faktor až 1500 domácích tkalců.[2] Roku 1855 zřídil závod na Karlově vybavený parním šlichtovacím strojem a ručními dřevěnými stavy, které měly regulátor na stejnosměrné posouvání tkaniny. Roku 1858 zavedl mechanické stavy. Krátkodobě čelil krizi, ale firma přetrvala i v dalším období a roku 1903 měla 800 stavů.[3]

Starostou Lomnice byl v období let 1850–1863. Do funkce byl zvolen 19. října 1850.[2] Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Lomnice – Nová Paka – Sobotka) do Českého zemského sněmu. Zvolen byl jako nezávislý český kandidát.[4] Podle jiného zdroje ho ale do sněmu navrhla Národní strana (staročeská). Na poslanecký mandát rezignoval roku 1863.[2]

Jako starosta se zasloužil o zřízení městské záložny, jejímž předsedou následně byl. Prosazoval také vznik průmyslové školy v Lomnici. Společně s MUDr. Kabeláčem, který se později sám stal starostou, iniciovali založení měšťanské školy. Působil i jako regionální dopisovatel časopisu Posel z Prahy.[2] Když při požáru roku 1862 shořela dosavadní lomnická radnice a dalších 41 domů, koupil továrník Vincenc Mastný spáleniště a obratem je daroval obci pro zbudování nové radnice. Dal si ale podmínku, že v budově bude umístěno i divadlo, knihovna, záložna, místnosti pro průmyslovou školu a byt učitele. Základní kámen k nové radniční budově byl položen 2. května 1864 a ještě téhož roku byla stavba dokončena.[5] Roku 1866 se mu dostalo od císaře za loajálnost a činy během okupace Pruskem výrazu Nejvyšší spokojenosti.[6]

Hrob na lomnickém hřbitově

Zemřel ráno 14. března 1873 na vysílení.[7]

  1. a b Významné osobnosti Lomnicka [online]. kulturni-prehled.vesvete.cz [cit. 2013-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-13. 
  2. a b c d BLÁHOVÁ, Dana: Domovské právo v poměrech Lomnice nad Popelkou do r. 1914 [online]. upce.cz [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. 
  3. Len a tkalcovství, 1/2003 [online]. 2hrady.cz [cit. 2013-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-20. 
  4. Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
  5. Lomnice nad Popelkou [online]. libsen.webz.cz [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Pražský denník. Praha: Vojtěch Kubelka, 27.10.1866, 1(135), s. (2). ISSN 1803-4837.
  7. Úmrtí. Národní listy. Březen 1873, roč. 13, čís. 72, s. 2. Dostupné online.