Václav Mára

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Mára
Vaclav Mara 1886.png
Narození 17. května 1842
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. června 1902 (ve věku 60 let)
Praha_Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Mára (17. května 1842 Praha - 3. června 1902 Praha_Královské Vinohrady[1]) byl český dřevorytec. Vytvářel rytiny pro časopisy Vosa (Brno, 1865-66), Světozor (1866-99) a Zlatá Praha (po r. 1899). Ilustroval i cestopisy arcivévody Ludvíka Salvátora. Určitou dobu redigoval obrázkovou část Světozoru. Vynikal přesností a uměleckým provedením prací.

Život[editovat | editovat zdroj]

Navštěvoval reálku u sv. Jakuba, tři roky studoval na pražské akademii a praxi získával v Bellmannově dřevoryteckém ústavu.

V letech 1865-66 získal místo jako rytec ilustrací pro brněnský humoristický časopis Vosa. Odtud se vrátil do Prahy, kde přijal místo vedoucího xylografického ústavu ve vydavatelství Světozoru. Tam během následujících 33 let tvořil rytiny pro tisk většiny portrétů osobností a reprodukcí obrazů Josefa Mánesa. Jeho práce se vyznačovaly velkou přesností a uměleckým provedením, čímž úspěšně konkurovaly novým reprodukčním technikám. Nějakou dobu byl i redaktorem obrázkové části Světozoru. Když se časopis roku 1899 spojil se Zlatou Prahou, přešel do její redakce.

Vedle úkolů v redakci zpracovával ilustrace k cestopisům arcivévody Ludvíka Salvátora. Za život vytvořil stovky rytin. Roku 1891 získal na jubilejní výstavě za své práce čestné uznání.

Zemřel po delší nemoci, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]