Vila Ludvíka Hilgerta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Ludvíka Hilgerta
dvojvila v ulici U dubu
dvojvila v ulici U dubu
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektLudvík Hilgert
Výstavba1929
Přestavba1939
StavebníkLudvík Hilgert
Poloha
AdresaU dubu 470/26, Praha 4 - Braník, ČeskoČesko Česko
UliceU dubu
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky47349/1-2152 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Ludvíka Hilgerta je část rodinné dvojvily v Praze 4-Braníku. Od 28. května 1991 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Funkcionalistická rodinná dvojvila z roku 1929 je tvořena dvěma zrcadlově navrženými objekty od architekta Ludvíka Hilgerta. Hilgert byl zároveň stavebníkem části dvojdomu s č.p. 470, druhá část (č.p. 469) patřila akademickému sochaři Josefu Kotyzovi.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvojvila je dvoupodlažní, částečně podsklepená a má nízkou sedlovou střechu. Obě části jsou samostatné s vlastním vstupem. Obytné pokoje osvětlují velká dělená okna, prostory zázemí (WC, koupelna, spíž, komora) mají okna úzká a orientovaná v horizontální i vertikální poloze.[1]

V uliční fasádě obě poloviny vizuálně spojuje mělký prosklený arkýř obdélného tvaru s omítanými parapety i nadokenní římsou tvořený z jednotlivých tabulek ve třech řadách. Tento arkýř prosvětluje hlavní schodiště obou domů a zároveň tvoří ochranu ustoupenému zádveří hlavního vstupu s dvojicí dveří. Oba objekty odděluje středový pilíř, který dosahuje do výšky první řady tabulek arkýře v úrovni 2. nadzemního podlaží.[1]

Jednoduchá fasáda je nečleněná a omítaná, s minimálním počtem okenních otvorů, doplněná plochami režného zdiva v průčelí. Z režného zdiva je plocha nad arkýřem s dvojicí horizontálních oken. Zahradní fasáda měla původně po obou stranách mírně předstoupený jednopodlažní kubus ukončený terasou, která ustupovala do nitra půdorysu objektu. Boční fasády domu jsou jednoduché, s mělkým rizalitem a bočním vstupem do přilehlých částí obou domů.[1]

Roku 1939 Hilgert rozšířil ve své polovině prostor v 1. patře na úkor části terasy, která zůstala na fasádě zachována v podobě balkonu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Vila čp. 470. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000001890_0001, rejstříkové číslo ÚSKP 47349/1-2152. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online
  2. Dvojdům Braník. In: Prostor - architektura, interiér, design. Významní architekti: Ludvík Hilbert. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online Archivováno 29. 4. 2016 na Wayback Machine..

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 44

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]