Vilém Bohumír Hauner
| Vilém Bohumír Hauner | |
|---|---|
| Narození | 23. června 1903 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. října 1982 (ve věku 79 let) |
| Povolání | knihař |
| Děti | Milan Hauner[1] |
| Rodiče | Vilém Julius Josef Hauner |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vilém Bohumír Hauner (23. června 1903, Praha[2] – 9. října 1982) byl český neslyšící umělecký knihař.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do rodiny vojenského historika Viléma J. J. Haunera (1877–1941) a Jitky Haunerové-Staňkové, rozené Richterové (20. července 1880 Vídeň – 16. dubna 1948 Praha).[4] V dětství ohluchl v důsledku meningitidy. Vystudoval uměleckou knižní vazbu na Státní grafické škole v Praze, a také se naučil anglicky, francouzsky a částečně německy.
Po dokončení studií pracoval dva roky v Paříži, kde se stal členem Mezinárodního salonu hluchých umělců. Navštívil též Spojené státy americké, pravděpodobně jako první český neslyšící s popularizací nových metod edukace, mj. Gallaudetovu univerzitu ve Washingtonu.
Po návratu z Francie si otevřel vysněný vlastní ateliér pro uměleckou vazbu knih. Také se podílel na spolkovém životě neslyšících a stál u zrodu tenisového oddílu neslyšících LATECH.
Dopisoval si s neslyšící Němkou Gertrudou Jacobovou (11. prosince 1904 – 25. ledna 1996) ve francouzštině a v roce 1938 si ji vzal. Měli spolu dvě děti, starší syn Milan Hauner (1940–2022) byl světoznámým historikem na univerzitě ve Wisconsinu v USA, mladší Roland (1942–2007) zůstal v Praze v rodném domě a byl elektrotechnikem.
Za druhé světové války byl jeho otec 31. října 1941 zavražděn v Mauthausenu.[5][6] Mladší bratr Edgar Stanislav Hauner (14. října 1906 – 8. června 1942) byl za odbojovou činnost zastřelen na střelnici v Kobylisích.[7][8]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Díky popularitě své matky a jejích učebních osnov školy pro neslyšící se Hauner stal brzy mediálně známým a luxusní knižní vazby s plastickou dekorací u něj v období první republiky objednávaly i významné osobnosti jako prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Po převratu však již komunistický režim nedovolil V. B. Haunerovi aktivnější činnost, omezil se jen na běžnou knižní vazbu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český časopis historický. březen 2023. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.
- ↑ [1] Konskripce obyvatel, Archiv hl. m. Prahy; Policejní přihlášky obyvatel Prahy z let 1850–1920, Národní archiv České republiky
- ↑ Druckansicht. raumdernamen.mauthausen-memorial.org [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné online.
- ↑ KZ-Gedenkstätte Mauthausen. www.mauthausen-memorial.org [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ LIDICE Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII. www.lidice.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.
- ↑ JUDr. Edgar Stanislav Hauner 10 September 1906 - 8 June 1942 in BillionGraves GPS Headstones | BillionGraves. billiongraves.com [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Časopis československých knihovníků, 1936, č. 4–6, s. 90
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- WILLOUGHBY, Ian. Historian Milan Hauner on his own fascinating family history [online]. Český rozhlas Radio Praha, 2008-11-13 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
