Vikingská kruhová pevnost
Vikingské kruhové pevnosti | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Trelleborg poblíž Slagelse | |
Smluvní stát | Dánsko |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iii, iv |
Odkaz | 1660 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2023 (45. zasedání) |
Vikingská kruhová pevnost nebo také pevnost typu Trelleborg je typ pevnosti přísně kruhového půdorysu stavěný ve Skandinávii v době Vikingů. Brány pevností směřují do čtyř světových stran. Někdy jsou částečně obehnány předsunutými valy, již nikoli nutně kruhovými. V současnosti je známo celkem sedm vikingských prstencových pevností, které se nacházejí v Dánsku a ve Švédsku. Většina z nich byla datována do doby vlády Haralda Modrozuba (zemřel 986). Stavba systému pevností patrně souvisela s tím, že kolem roku 974 ztratil Harald kontrolu nad obranným valem Danevirke a částmi jižního Jutska, kvůli tlaku Sasů. Datování podle dendrochronologie zjistilo, že dřevo použité na stavbu Trelleborgu nedaleko Slagelse bylo pokáceno na podzim roku 980, a proto bylo použito pro stavbu pravděpodobně na jaře roku 981. Na jiných místech nebylo nalezeno dostatečné množství pro přesné datování, ale konstrukce a uspořádání jsou si tak podobné, že se považuje za nejpravděpodobnější, že všechny pevnosti vznikly zhruba ve stejné době. Poměrně krátká doba výstavby a naprostá absence jakýchkoliv známek údržby svědčí o krátkém užívání budov, možná pět let, jistě ne více než dvacet. Sloužit mohly jak pro vojsko samotné, tak jako úkryt pro obyvatelstvo v případě útoku. Další teorií je, že kruhové hrady byly výcvikovými tábory pro jednotky používané Svenem Vidlím vousem při jeho útoku na Anglii. Sven a jeho muži vyplenili Londýn v roce 1013. Typ opevnění byl pojmenován podle prvního objeveného příkladu: pevnosti Trelleborg u Slagelse, jež byla vykopána v letech 1936–1941. V září 2023 bylo 5 dánských lokalit zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.[1]
Seznam trelleborgů
[editovat | editovat zdroj]Pevnost | Lokalizace | Přesné souřadnice |
---|---|---|
Aggersborg | poblíž Limfjorden, Dánsko | 56°59′44″ s. š., 9°15′18″ v. d. |
Fyrkat | poblíž Hobro, Dánsko | 56°37′24″ s. š., 9°46′14″ v. d. |
Nonnebakkenv[2] | v Odense, Dánsko | 55°23′31″ s. š., 10°23′21″ v. d. |
Borrering[3] | poblíž Køge, Zéland, Dánsko | 55°28′11″ s. š., 12°7′21″ v. d. |
Trelleborg | poblíž Slagelse, Dánsko | 55°23′39″ s. š., 11°15′55″ v. d. |
Trelleborgen | v Trelleborgu, Švédsko | 55°22′35″ s. š., 13°8′50″ v. d. |
Borgeby | severně od Lundu, Švédsko | 55°45′6″ s. š., 13°2′12″ v. d. |
Existence vikingské kruhové pevnosti se předpokládá i v Helsingborgu, na základě archeologických vykopávek, které byly prováděny od roku 1987. Pevnost v Helsingborgu mohla být největší ze všech, s průměrem 270 m. Také v Lundu topografie města svědčí pro existenci kruhové pevnosti. Z plně potvrzených je největší pevnost v Aggersborgu, s průměrem 240 metrů. Spekuluje se o možné pevnosti i v Norsku, v Rugge.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viking ring fortress na anglické Wikipedii.
- ↑ Viking-Age Ring Fortresses [online]. UNESCO [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUNGE, Mads. Revitalising the Danish Viking Age Ring Fortress Nonnebakken, Odense, Denmark. Landscapes. 2019-07-03, roč. 20, čís. 2, s. 98–119. Dostupné online [cit. 2022-05-29]. ISSN 1466-2035. DOI 10.1080/14662035.2020.1861726.
- ↑ GOODCHILD, Helen; HOLM, Nanna; SINDBÆK, Søren M. Borgring: the discovery of a Viking Age ring fortress. Antiquity. 2017-08, roč. 91, čís. 358, s. 1027–1042. Dostupné online [cit. 2022-05-29]. ISSN 0003-598X. DOI 10.15184/aqy.2017.118. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vikingská kruhová pevnost na Wikimedia Commons