Vikentij Vikenťjevič Veresajev
| Vikentij Vikenťjevič Veresajev | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Викентий Викентьевич Смидович |
| Narození | 4.jul. / 16. ledna 1867greg. Tula |
| Úmrtí | 3. června 1945 (ve věku 78 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Pseudonym | Вересаев |
| Povolání | jazykovědec, spisovatel, životopisec, překladatel, lékař-spisovatel, básník, voják, literární kritik, prozaik a man of letters |
| Alma mater | Tartuská univerzita Petrohradská státní univerzita |
| Žánr | próza, povídka a novela |
| Témata | literární činnost a literární kritika |
| Významná díla | Občanská válka |
| Ocenění | Stalinova cena (1945) Řád rudého praporu práce |
| Rodiče | Vikentij Ignaťjevič Smidovič |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vikentij Vikenťjevič Veresajev (rusky Викентий Викентьевич Вересаев[1] vlastním jménem Vikentij Vikenťjevič Smidovič; 16. ledna 1867, Tula – 3. června 1945, Moskva) byl ruský lékař a spisovatel.[2][3]
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině polského lékaře. Absolvoval historicko-filologickou fakultu petrohradské univerzity. Dočasně byl ovlivněn ideologií narodnictví. Po prvních básnických pokusech přechází k próze. Po dokončení studia historických věd pokračuje na lékařské fakultě v estonském Tartu (dříve Dorpat) a stává se praktickým lékařem v Tule. Později žije v Petrohradě. Začíná uveřejňovat první povídky. V nich často kritizuje z pozice lékaře celý ruský zdravotnický systém a zabývá se také postavením ženy ve společnosti, láskou mezi mužem a ženou a vztahy v manželství. Jeho prózy z 90. let vycházejí v marxistických časopisech. Za rusko-japonské války (1904-1905) pracuje jako vojenský lékař. V letech 1917 a 1918 se dává do služeb sovětského státu. Pracuje v osvětové komisi a ve Státním nakladatelství. Kromě povídek, novel a románů píše literárně historické práce o Puškinovi a Gogolovi a překládá antickou poezii (Homérovu Iliadu a Odysseu). V pozdějších dílech se objevuje kritický tón. V románu V tupike z roku 1922 (česky Na slepé koleji, 1928) píše o nesnadném postavení inteligence, která odmítá rudý teror a násilí. V románu Sëstry (z roku 1933) kritizuje násilnou kolektivizaci. Zemřel 3.6.1945 v Moskvě.[4][5][6]
České překlady z ruštiny[editovat | editovat zdroj]
- Pavučina (orig. 'Sočiněnija'). 1. vyd. Brno: Host, 2005. 152 S. Překlad: Alena Morávková
- Dva konce (orig. 'Dva konca'). 1. vyd. Praha: Svět sovětů, 1960. 157 S. Překlad: Ervína Moisejenková
- Bez cesty (orig. 'Izbranoje a Rasskazy'). 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1957. 350 S. Překlad: Vladimír Pravda
- Na slepé koleji. Družstevní práce, 1928. 245 S. Překlad: Antonín Poláček
- K životu: román. Královské Vinohrady: Fr. Jiroušek, 1918. 158 S. Překlad: Stanislav Minařík
- Zápisky z rusko-japonské války. Praha: Ant. Svěcený, 1915. 150 S. Překlad: Fr. Brůžek
- Na vojně : Zápisky z rusko-japon. války. 1. vyd. Brno: Den, 1908. 428 S. Překlad: Stanislav Minařík
- Zápisky z rusko-japonské války. 2. vyd. Praha: S. Minařík, 1911. 449 S.
Medicína[editovat | editovat zdroj]
- Zápisky praktického lékaře. V Praze: E. Beaufort, 1902. 288 S. Překlad: Václav Kudrna
Výbor povídek ruských autorů[editovat | editovat zdroj]
- Příběhy mladých lékařů. 1977. 308 S. (výbor povídek vybraných ruských autorů)
- Falešný kupón. Svoboda, 1969. 254 S. (výbor povídek vybraných ruských autorů, vybral Jan Zábrana)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Вересаев Викентий Викентьевич. hrono.ru [online]. [cit. 2016-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Lib.ru/Классика. Вересаев Викентий Викентьевич. Собрание сочинений. az.lib.ru [online]. [cit. 2016-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Биография Вересаева В.В. :: Litra.RU :: Лучшие биографии. www.litra.ru [online]. [cit. 2016-09-28]. Dostupné online.
- ↑ KOL. AUTORŮ. Slovník ruských spisovatelů. 2. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1977. S. 288–289.
- ↑ KASACK, Wolfgang. Slovník ruské literatury 20. století. 1. vyd. Praha: Votobia, 2000. ISBN 80-7220-084-4.
- ↑ PAROLEK, Radegast; HONZÍK, Jiří. Ruská klasická literatura (1789 - 1917). 1. vyd. Praha: Svoboda, 1977.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vikentij Vikenťjevič Veresajev
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vikentij Vikenťjevič Veresajev na Wikimedia Commons - Vikentij Vikenťjevič Veresajev v Databázi knih
