Viereckschanze u Stožic
| Viereckschanze u Stožic | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | doba laténská |
| Poloha | |
| Adresa | V Šancích, Stožice,  Česko |
| Souřadnice | 49°7′20,61″ s. š., 14°9′18,74″ v. d. |
  Viereckschanze u Stožic | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viereckschanze u Stožic je archeologická lokalita na okraji katastrálního území Stožice v okrese Strakonice. Nachází se mezi Stožicemi a Chelčicemi v místech s pomístním jménem V Šancích. Tvoří ji nepatrné pozůstatky čtyřúhelníkového ohrazení z doby laténské označovaného jako viereckschanze.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stožický ohrazený areál byl součástí nedostatečně prozkoumané laténské sídelní sítě v povodí řeky Blanice v prostoru od Bavorova po její soutok s Otavou.[1] Je možné, že podobně jako jiné podobné lokality, souvisela s těžbou zlata. Pozůstatky jeho těžby se nachází 400 metrů jižně od areálu a pokračují k Truskovicím.[2]
Výzkum
[editovat | editovat zdroj]Lokalita byla objevena v roce 2016 pomocí analýzy lidarových dat a následně prozkoumána nedestruktivními archeologickými metodami, které naznačily existenci laténské viereckschanze. [3] Povrchovým sběrem bylo získáno 906 zlomků pravěké, středověké a novodobé keramiky, přičemž pravěké střepy pochází z hrnců, mis se zataženým či zalomeným okrajem, zásobnic a dalších nádob.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Objekt viereckschanze má čtvercový půdorys s délkou strany asi sto metrů. Na většině jeho plochy se nachází pole. Areál ohrazovaly val s příkopem. V dochované podobě vymezují vnitřní plochu terasovité hrany. Fragmenty příkopu se snad dochovaly v okolí nároží jižní a západní strany, ale jeho zbývající část je zcela zanesena.[5] Přesto lze jeho průběh s pomocí ortofotosnímků a geofyzikálních měření rekonstruovat.[2] Podél západní a severní strany původně protékal drobný potok, jehož tok byl zatrubněn.[5]
Šířka příkopu se pohybovala od pěti do 6,5 metru.[6] Místo vstupu je neznámé, ale na základě analogií a geofyzikálních dat se nacházelo nejspíše na východní straně.[2] Zástavba doložená nálezy mazanice stávala u severního okraje areálu.[7] Podle magnetometrických údajů se také v jižním nároží nacházela polozemnice a další podobná stavba stávala mimo ohrazení, asi třicet metrů severně od západního nároží příkopu.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HLÁSEK, Daniel; MAŠLOVÁ, Kateřina; KŘIVÁNEK, Roman. Nově objevená „Viereckschanze“ u Stožic (okr. Strakonice). In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2018. Dále jen Hlásek, Mašlová, Křivánek (2018). ISBN 978-80-87311-94-3. ISSN 0231-8237. Svazek 31. S. 228.
- ↑ a b c Hlásek, Mašlová, Křivánek (2018), s. 229.
- ↑ Hlásek, Mašlová, Křivánek (2018), s. 219.
- ↑ Hlásek, Mašlová, Křivánek (2018), s. 224.
- ↑ a b Hlásek, Mašlová, Křivánek (2018), s. 221.
- ↑ a b JOHN, Jan. Příspěvek nedestruktivní archeologie k průzkumu viereckschanze u Stožic v jižních Čechách. In: ČIŽMÁŘ, Ivan; ČIŽMÁŘOVÁ, Hana; HUMPLOVÁ, Alena. Jantarová stezka v proměnách času. Brno: Moravské zemské muzeum, 2020. ISBN 978-80-7028-534-3. S. 692.
- ↑ Hlásek, Mašlová, Křivánek (2018), s. 230.