Vernayaz
| Vernayaz | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°8′13″ s. š., 7°2′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 452 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Valais |
| Okres | Saint-Maurice |
  Vernayaz Vernayaz, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,59 km² |
| Počet obyvatel | 1 885 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 337,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1904 |
| Označení vozidel | VS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vernayaz je obec v západní (frankofonní) části Švýcarska, v kantonu Valais. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec Vernayaz se nachází u vstupu do údolí Vallée du Trient v dolním Valais na západním břehu Rhôny. Jižně od obce se do Rhôny vlévá řeka Trient a ze západu na severu se do Rhôny vlévá řeka Salanfe. Obec se skládá ze tří vesnic Vernayaz, Miéville a Gueuroz.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V 11. století potvrdil Rudolf III. Burgundský práva opatství Saint-Maurice na Ottanel a Salvan. Až do roku 1798 tvořily Ottanel, Gueuroz a Salvan čtvrť kastelánství Salvan v panství Saint-Maurice. Spolu s Miéville tvořila tato čtvrť v letech 1798–1912 obec Salvan. Politická obec Vernayaz vznikla v roce 1912 oddělením od obce Salvan.[2]
Kaple je zmiňována v roce 1146, farnost v roce 1178 a centrum této farnosti, která zahrnovala údolí Trientu se Salvanem a Finhautem, bylo v roce 1265 přeneseno do Salvanu. Vernayaz s kostelem Notre-Dame postaveným v roce 1893 je od roku 1920 samostatnou farností. Kolem roku 1635 zničila Vernayaz povodeň na řece Rhôně.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1920 | 1950 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2016 | |
| Počet obyvatel | 992 | 1079 | 1597 | 1769 | 1839 | 1906 | 1881 | |
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V 18. století byla ve Vernayazu sklárna a v 19. století se zde těžila břidlice. Na počátku 20. století zde byla zřízena pila, koželužna a továrna na výrobu puškových pažeb a továrna na obaly. Vernayaz se až do první světové války rozvíjel jako turistické středisko s roklí řeky Trient a vodopádem Pissevache. V letech 1947–1952 byla postavena vodní elektrárna Miéville, ve které pracuje mnoho obyvatel obce.[2]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Vernayaz leží na křižovatce dopravní trasy vedoucí údolím Rhôny a trasy vedoucí údolím Vallée du Trient do Chamonix. Obec je od roku 1859 obsluhována tratí Simplonskou dráhou (Lausanne–Sion, zastávka Vernayaz) a v roce 1907 k ní přibyla dráha Martigny–Châtelard s metrovým rozchodem. Kromě vlaků do obce zajíždí také autobusové linky Postauto.
Původně vedla silnice do údolí Vallée du Trient z Vernayaz se 43 vlásenkovými zatáčkami do Salvanu. Ve 30. letech 20. století byla nahrazena silničním spojením z Martigny, které vede přes most Pont de Gueuroz.
V 70. letech 20. století byla obec napojena na dálnici A9, která prochází údolím Rhôny. Nejbližší nájezd je exit 21 (Martigny); obcí prochází také kantonální hlavní silnice č. 9.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vernayaz na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d REY, David. Vernayaz [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-07-08 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vernayaz na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
