Velké Heraltice (zámek)
| Zámek Velké Heraltice | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
střední škola a dětský domov | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Další majitelé | Bruntálští z Vrbna, Velehradský klášter, Bellegardové |
| Současný majitel | Moravskoslezský kraj |
| Poloha | |
| Adresa | Velké Heraltice,  Česko |
| Ulice | Opavská |
| Souřadnice | 49°58′28,92″ s. š., 17°44′12,84″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20745/8-1505 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Velké Heraltice je zámek (původně hrad) v obci Velké Heraltice v okrese Opava. Od roku 1964 je zámek kulturní památkou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad[editovat | editovat zdroj]
Hrad ve Velkých Heralticích byl postaven pravděpodobně v letech 1255–1265 Vojslavem z Lublic, který se v listině z 2. února 1265 poprvé píše po Heralticích.[2] Z té doby pochází mohutná válcová věž dochovaná do dnešní doby. Při stavbě se stavitel inspiroval nedalekým hradem Cvilínem. Je dokonce možné, že hrad ve Velkých Heralticích stavěl stavitel Cvilína.[3]
Barokní přestavba[editovat | editovat zdroj]
V roce 1668 koupil zámek ve Velkých Heralticích i s celým heraltickým panstvím hrabě Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna. V 70. letech 17. století zámek přestavěl italský stavitel usazený v Opavě Lorenc Nicolo.[4] Na vnitřním vybavení zámku a především zámecké kaple se podílel sochař a štukátor Andreas Anrath.[5]
Při smrti Jiřího Štěpána z Vrbna nebyla stavba zámku ještě dokončena.
| „ | Zámek, ve kterém jedna strana nová, již sice až po dach vybudovaná, však vrchní štok bez povalův, dlážky, dveří a oken se nachází. | “ |
| — Pozůstalostní inventář Jiřího Štěpána Bruntálského z Vrbna z roku 1682[6] | ||
Od 15. dubna 1964 je zámek registrován jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 20745/8-1505.[1] Zámek je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a využívá jej Střední škola, Dětský domov a Školní jídelna, Velké Heraltice, příspěvková organizace.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 131589 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Příprava vydání Jindřich Šebánek, Sáša Dušková. Svazek V/1. Praha: Academia, 1974. 718 s. S. 640–642, č. 432. (latinsky)
- ↑ KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2. S. 163. Dále jen Hrady českého Slezska.
- ↑ INDRA, Bohumír. Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích koncem 17. a 18. století. Časopis Slezského muzea. 1996, roč. B 45, čís. 1, s. 1. Dále jen Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích. ISSN 1211-3131.
- ↑ Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích, s. 3.
- ↑ Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích, s. 5.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- INDRA, Bohumír. Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích koncem 17. a 18. století. Časopis Slezského muzea. 1996, roč. B 45, čís. 1, s. 1–15. ISSN 1211-3131.
- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2.
- MAŠITOVÁ, Petra. Sonda do každodennosti barokního kavalíra. (Pozůstalostní inventář Jiřího Štefana, hraběte z Vrbna a Bruntálu). Sborník bruntálského muzea. 2003, roč. 6, s. 56–75. ISSN 1801-2205.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7.
- WIHODA, Martin. K počátkům feudálního sídla ve Velkých Heralticích, okres Opava. Časopis Slezského muzea. 1989, roč. B 38, s. 148–154. ISSN 1211-3131.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Velké Heraltice na Wikimedia Commons - Zámek ve Velkých Heralticích na hrady.cz
