Velišský hřbet
| Velišský hřbet | |
|---|---|
 Ostružno, Podhradí a Veliš ze Svaté Anny | |
| Nejvyšší bod | 429 m n. m. (Veliš) |
| Délka | 17 km |
| Nadřazená jednotka | Jičíněveská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Střevačská pahorkatina Vyskeřská vrchovina Jičínská kotlina Mladoboleslavská kotlina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | čedič, jílovec, pískovec, slínovec |
| Povodí | Mrlina, Cidlina, Žehrovka, Klenice |
| Souřadnice | 50°26′41″ s. š., 15°13′39″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velišský hřbet je geomorfologický podokrsek na severu Jičíněveské pahorkatiny a významná nesouměrná hrásť v okrese Jičín Královéhradeckého kraje v Českém ráji.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Hrásťový hřbet se táhne převážně ve směru severozápad–jihovýchod mezi obcemi Libošovice a Staré Místo, je asi 17 km dlouhý a na vrcholové plošině až 1 km široký. Nejvyšším bodem hřbetu je známý vrch Veliš (429 m), podle kterého je celý hřbet pojmenovaný. Na severozápadě u Libošovic začíná hřbet nevýrazným vrcholem Hůra (388 m), poté se u Stéblovic obrací jižním směrem a vede přes Staňkovu Lhotu (poblíž hřbet křižuje silnici I/16 Mladá Boleslav – Jičín) a Zajakury s několika bezejmennými kótami k vrchu Čakan (398 m), kde je vrcholová plošina nejširší. U Čakanu se hřbet opět stáčí na původní jihovýchodní směr a přes vesničky Příchvoj, Netolice, Štidla a Křelina směřuje k vrchu Loreta (425 m) se známou kaplí, a přes obec Podhradí k nejvyššímu vrcholu v podobě Veliše s opuštěným lomem a zříceninou hradu. Jihozápadní hranice hřbetu pomalu zaniká u obce Staré Místo. Využití hřbetu je tvořeno střídavě zalesněním, zemědělskou půdou i osídlením.[2]
Pouze severozápadní část hřbetu kolem Hůry náleží do CHKO Český ráj. Hřbet také tvoří rozvodí mezi povodím několika významnějších toků. Jsou to Mrlina, Cidlina, Žehrovka a Klenice.[3]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Velišský hřbet náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina a okrsku Jičíněveská pahorkatina. Dále se již nečlení. Hřbet sousedí na jihu se sesterským podokrskem Střevačskou pahorkatinou a dále s okrsky Vyskeřská vrchovina na severu, Jičínská kotlina na východě a Mladoboleslavská kotlina na západě.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Geomorfologická a terénní mapa [online]. mapy.nature.cz [cit. 2014-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-02-09]. Dostupné online.
