Veleda
| Veleda | |
|---|---|
 | |
| Narození | 50 |
| Úmrtí | 1. století |
| Národnost | Brukterové |
| Povolání | jasnovidec, věštec a kněžka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veleda byla kněžka a věštkyně germánského kmene Brukterů. Během Batávského povstání v letech 69-70 předpověděla počáteční úspěch tohoto povstání a byla mnohými považována za božstvo. Římský historik Publius Cornelius Tacitus ji zmínil v roce 98 ve svém díle De origine et situ Germanorum...
| „ | Germáni dokonce věří, že ženy mají v sobě něco božského a věšteckého, nepohrdají proto jejich radami a dbají na jejich výroky. Sami jsme přece za vlády zbožněného Vespasiana zažili, že Veleda byla u mnohých z nich považována za božstvo.[1] | “ |
Ruský lingvista Roman Jakobson vyložil její jméno z indoevropského kořene *wel „vidění, průzračnost, prozření“, z kterého také odvodil jméno slovanského Velese, baltského Velniase, severského Ulla a védského Varuny.[2]
Veleda v umění[editovat | editovat zdroj]
Veleda je hrdinkou triviálního historického románu Velleda, ein Zauberroman (1795) německé spisovatelky Benedikte Naubertové,[3] či románu Welleda und Ganna (1818) německého romantického spisovatele Friedricha de la Motte Fouquého.[4] Je také jednou z postav sci-fi povídky Poaula Andersona Star of the Sea (1991)[4] a objevuje se v historických detektivních románech Železná ruka (1992) či Saturnálie (2007) anglické spisovatelky Lindsey Davisové.[5]
Veleda je rovněž titulní postavou opery Velleda (1835) německo-amerického skladatele Eduarda Sobolewskiho.[6]
Ve výtvarném umění vytvořil sochu Veledy roku 1845 francouzský sochař Hippolyte Maindron a roku 1877 rovněž francouzský sochař Laurent Marqueste. Známý je rovněž obraz Velleda francouzského malíře Andrého Charlese Voillemota z roku 1869.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TACITUS, Publius Cornelius. Z dějin císařského Říma. Praha: Svoboda, 1976. S. 337.
- ↑ TÉRA, Michal. Perun: Bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 96–97.
- ↑ Christiane Benedikte Naubert
- ↑ a b Rebel Women Embroidery. rebelwomenembroidery.wordpress.com [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10.
- ↑ Lindsey Davis - The Internet Speculative Fiction Database
- ↑ Operone - Komponisten. www.operone.de [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-11.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veleda na Wikimedia Commons
