Veš dětská
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Pediculus capitis DeGeer, 1778 |
||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veš dětská (Pediculus capitis) je cizopasný hmyz žijící v lidských vlasech, kde saje krev. Zdržuje se výhradně na hlavě, zatímco příbuzné druhy, jako je veš muňka („filcka“), cizopasí na jiných částech těla.
Obsah
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Velikost vši dětské je asi 3 mm. Veš má ploché tělo a malou hlavu. Oči jsou značně redukovány. Krátké silné nohy slouží k přichycení na chlup hostitele. Jsou zakončené jedním srpovitým drápkem, proti kterému vyrůstá na holeni palcovitý výrůstek. Tímto způsobem vytváří „kleště“ jimiž se veš pevně drží vlasu u jeho kořene.
Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]
Dospělec vši dětské saje krev 4–5 krát denně. Samice žijí maximálně měsíc, během kterého nakladou až 50 vajíček (hnid). Samci žijí o něco kratší dobu. Hnidy, které veš přilepuje na vlasy, jsou na horním pólu opatřená víčkem. Za 7–11 dní praskne horní konec vajíčka a vylíhne se nymfa, která se celkem 3× svléká. Po každém svlékání saje krev a za 8 dní dospívá. Pokud veš nenajde svého hostitele, zhruba po 18 hodinách ztrácí schopnost sání krve v důsledku dehydratace.
Onemocnění[editovat | editovat zdroj]
Napadení vší dětskou je onemocnění, které se označuje jako pedikulóza. Tento ektoparazit není přenašečem závažných chorob, jeho výskyt je však nepříjemnou záležitostí. Místa napadená vší dětskou (oblast hlavy) nepříjemně svědí a často dochází k dermatitidě, výjimečně lze též pozorovat lehké zvýšení teploty nebo zvětšení mízních uzlin. V extrémních případech dochází k vypadávání vlasů popřípadě k alergickým reakcím na vší trus, který je vetřen do drobných poranění. Účinná likvidace je umytí hlavy speciálním šamponem obsahujícím insekticid. V posledních letech je výběr takového výrobku komplikovanější, jelikož dochází k rezistenci vší na používané insekticidy.[1] Dříve se k odstraňování používal petrolej, který však může způsobovat lokální dermatitidy až spáleniny.[2] Mechanické vyčesávání je účinná, avšak časově náročná metoda.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Žije na celém světě. Jedná se o běžného parazita zejména v dětských kolektivech, a to i ve vyspělých státech.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DURAND, R.; BOUVRESSE, S.; BERDJANE, Z.. Insecticide resistance in head lice: clinical, parasitological and genetic aspects. Clinical Microbiology and Infection: The Official Publication of the European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases. 2012-04-01, roč. 18, čís. 4, s. 338–344. PMID: 22429458. Dostupné online [cit. 2016-07-15]. ISSN 1469-0691. DOI:10.1111/j.1469-0691.2012.03806.x. PMID 22429458.
- ↑ MAZÁNEK, Libor. Účinnost vyčesávání vši dětské a odvšivovací přípravky (Pediculus capitis) [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1.) ISBN 978-80-7387-008-9.
- RUPEŠ, Václav; VLČKOVÁ, Jana. Veš dětská zůstává problémem. Dermatologie pro praxi. 2009, roč. 3, č. 1, s. 13-18. ISSN: 1802-2960; 1803-5337
- RUPEŠ, Václav. Veš dětská je stále aktuální. 2008. online: http://www.detskevsi.cz/odborne.htm
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veš dětská ve Wikimedia Commons- Ektoparaziti člověka - Sborník České parazitologické společnosti, str.9-12
