Veš dětská
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | Phthiraptera |
Podřád | vši (Anoplura) |
Čeleď | Pediculidae |
Rod | veš (Pediculus) |
Binomické jméno | |
Pediculus capitis DeGeer, 1778 | |
Trinomické jméno | |
Pediculus humanus capitis De Geer; 1767 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veš dětská (Pediculus capitis) je cizopasný hmyz žijící v lidských vlasech, kde saje krev. Zdržuje se výhradně na hlavě, zatímco příbuzné druhy, jako je veš muňka („filcka“), cizopasí na jiných částech těla.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Velikost vši dětské je asi 3 mm. Veš má ploché tělo a malou hlavu. Oči jsou značně redukovány. Krátké silné nohy slouží k přichycení na chlup hostitele. Jsou zakončené jedním srpovitým drápkem, proti kterému vyrůstá na holeni palcovitý výrůstek. Tímto způsobem vytváří „kleště“ jimiž se veš pevně drží vlasu u jeho kořene.
Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]
Dospělec vši dětské saje krev 4–5 krát denně. Samice žijí maximálně měsíc, během kterého nakladou až 50 vajíček (hnid). Samci žijí o něco kratší dobu. Hnidy, které veš přilepuje na vlasy, jsou na horním pólu opatřená víčkem. Za 7–11 dní praskne horní konec vajíčka a vylíhne se nymfa, která se celkem 3× svléká. Před každým svlékáním saje krev a za 8 dní dospívá. Pokud veš nenajde svého hostitele, zhruba po 18 hodinách ztrácí schopnost sání krve v důsledku dehydratace.
Onemocnění[editovat | editovat zdroj]
Napadení vší dětskou je onemocnění, které se označuje jako pedikulóza. Tento ektoparazit není přenašečem závažných chorob, jeho výskyt je však nepříjemnou záležitostí. Místa napadená vší dětskou (oblast hlavy) nepříjemně svědí a často dochází k dermatitidě, výjimečně lze též pozorovat lehké zvýšení teploty nebo zvětšení mízních uzlin. V extrémních případech dochází k vypadávání vlasů popřípadě k alergickým reakcím na vší trus, který je vetřen do drobných poranění.
Terapie[editovat | editovat zdroj]
Klasickou léčbu zahrnuje použití speciálních šampónů obsahující insekticid. S ohledem na rostoucí počet případů rezistence na insekticidy ve světě však může mít řada komerčních produktů snížený až nulový účinek.[1] Dříve se k odstraňování používal petrolej, který však může způsobovat lokální dermatitidy až spáleniny.[2] Opakované mechanické vyčesávání je účinná metoda.[3] Velmi účinné je i používání elektrického hřebenu na vyčesávání vší – napětí mezi zoubky ničí vši i hnidy.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Žije na celém světě. Jedná se o běžného parazita zejména v dětských kolektivech, a to i ve vyspělých státech.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DURAND, R.; BOUVRESSE, S.; BERDJANE, Z. Insecticide resistance in head lice: clinical, parasitological and genetic aspects. Clinical Microbiology and Infection: The Official Publication of the European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases. 2012-04-01, roč. 18, čís. 4, s. 338–344. PMID: 22429458. Dostupné online [cit. 2016-07-15]. ISSN 1469-0691. DOI 10.1111/j.1469-0691.2012.03806.x. PMID 22429458.
- ↑ MAZÁNEK, Libor. Účinnost vyčesávání vši dětské a odvšivovací přípravky (Pediculus capitis) [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-18.
- ↑ PREVENTION, CDC - Centers for Disease Control and. CDC - Lice - Head Lice - Treatment. www.cdc.gov [online]. [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1.) ISBN 978-80-7387-008-9.
- RUPEŠ, Václav; VLČKOVÁ, Jana. Veš dětská zůstává problémem. Dermatologie pro praxi. 2009, roč. 3, č. 1, s. 13-18. ISSN 1802-2960; 1803-5337
- RUPEŠ, Václav. Veš dětská je stále aktuální. 2008. online: https://web.archive.org/web/20130909030502/http://detskevsi.cz/odborne.htm
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu veš dětská na Wikimedia Commons
- Ektoparaziti člověka - Sborník České parazitologické společnosti, str.9-12 Archivováno 18. 9. 2016 na Wayback Machine.

Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.