Valentin Inzko
| Valentin Inzko | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. května 1949 (75 let) Klagenfurt am Wörthersee |
| Choť | Bernarda Finková |
| Rodiče | Valentin Inzko |
| Alma mater | Univerzita Štýrský Hradec Diplomatická akademie Vídeň |
| Profese | jazykovědec, diplomat, překladatel a politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (2012) čestný občan Sarajeva Řád svobody Slovinské republiky |
| Commons | Valentin Inzko |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valentin Inzko (* 22. května 1949 Feistritz im Rosental) je rakouský diplomat a překladatel.
Pochází z rodiny korutanských Slovinců, jeho otec byl školní inspektor a menšinový aktivista. Vystudoval gymnázium pro Slovince v Klagenfurtu, Univerzitu ve Štýrském Hradci (obory právo, srbochorvatština a ruština) a Diplomatickou akademii ve Vídni.[1] Od roku 1974 pracoval pro Rozvojový program OSN v Mongolsku a na Srí Lance. V roce 1981 se stal zaměstnancem rakouského ministerstva zahraničí a byl kulturním atašé v Bělehradě a v Praze. Byl prvním ředitelem pražské pobočky Rakouského kulturního fóra a přeložil do slovinštiny esej Václava Havla Moc bezmocných.[2]
V letech 1996 až 1999 byl rakouským velvyslancem v Bosně a Hercegovině a v letech 2005 až 2009 ve Slovinsku. Od 26. března 2009 do 31. července 2021 zastával funkci vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu. Během svého působení prosadil zákaz popírání genocidy spáchané v době bosenské války pod hrozbou až pětiletého odnětí svobody; Národní shromáždění Republiky srbské však odmítlo novelu schválit, což vyvolalo politickou krizi.[3]
Je držitelem Evropské ceny Karla IV. a Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku a předsedou Rady korutanských Slovinců.[4]
Jeho manželkou je mezzosopranistka Bernarda Finková, narozená v Argentině slovinským přistěhovalcům.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Brockhaus Dostupné online
- ↑ Borg Hermagor Dostupné online Archivováno 26. 9. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ MDR Dostupné online
- ↑ ORF Kärnten Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valentin Inzko na Wikimedia Commons - Office of High Representative
