Větrný mlýn (Donín)
| Větrný mlýn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Materiál | lomový kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Donín,  Česko |
| Souřadnice | 50°18′41,72″ s. š., 13°53′48,52″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42919/5-1453 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrný mlýn holandského typu se nachází v obci Toužetín část Donín, okres Louny. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Větrný mlýn stojí na kopci v nadmořské výšce 370 m na místě původního lomu na opuku. Doba výstavby mlýna se uvádí ve dvou datech. Podle obecní kroniky mlýn postavil Rudolf Nitka v roce 1846. Podle Časopisu českých turistů z roku 1928 byl stavitelem Josef Nitka, který ho postavil v roce 1851. Projektantem budovy byl lounský městský architekt Emilián Chládek.[2] Větrný mlýn využíval větrů až do roku 1879, kdy opětovně vichřice polámala větrné kolo. Potom byl mlýn přestavěn na pohon parním strojem. V roce 1894 mlýn vyhořel a následně v roce 1898. Po druhém požáru byl parní stroj demontován a prodán. Na elektrický pohon od roku 1928 do roku 1940 mlýn šrotoval obilí a také už sloužil jako sklad a sýpka. V roce 1940 byl elektromotor demontován a prodán. V roce 1960 byl mlýn rekonstruován k bydlení.[3] [4][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Větrný mlýn byl čtyřpodlažní podsklepenou omítanou zděnou stavbou na kruhovém půdorysu, ve tvaru komolého kužele, zakončen kuželovou střechou, nyní krytou kanadským šindelem. Mlýn je patnáct metrů vysoký s průměrem 9,5 metrů. Zeď u paty je silná 1,3 metry a ve vrcholu osmdesát centimetrů, horní část je členěná římsou. Použitým materiálem lomový kámen, pískovec a opuka. Základy jsou 4 m hluboké, mlýn je podsklepený. Na západní mezi mlýn a přistavěnou jednopodlažní budovu s valenou klenbou je vklíněn čtyřhranný cihlový komín.[6]
| průměr
[m] |
výška
[m] |
průměr
větrného kola [m] |
zdroj | |
|---|---|---|---|---|
| venkovní | vnitřní | |||
| 9,5 | 5 | 15 | 18 | [3][4] |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-09]. Identifikátor záznamu 155150 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ROEDL, Bohumír (ed). Louny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. Kapitola Mocker, Hilbert, Kotěra a funkcionalisté, s. 346.
- ↑ a b JANOŠKA. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 9788072771530, ISBN 8072771531. OCLC 53034893 S. 74, 75.
- ↑ a b Donín | Detail mlýnu | Databáze větrných mlýnů a čerpadel v českých zemích. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. vetrnemlyny.unas.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0316051. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-06-09]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANOŠKA, Martin. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 8072771531.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu větrný mlýn na Wikimedia Commons
