Věk rozumu

Věk rozumu
Autor	Thomas Paine
Původní název	The Age of Reason
Jazyk	angličtina
Žánr	pamflet
Datum vydání	1794, 1795 a 1807
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věk rozumu (anglicky The Age Of Reason) je pamflet Thomase Paine.

Vznik pamfletu

Druhou část knihy The Age Of Reason napsal Paine ve vězení v Luxemburském paláci, první byla dokončena těsně před zatčením.

Charakteristika díla

Paine se přímo nazývá deistou a vystupuje proti náboženství a církvi. Sám autor charakterizuje svou knihu takto:

Prošel jsem Biblí, jako člověk prochazí lesem, se sekerou na rameni, káceje stromy na své cestě. Hle, zde leží.

I have now gone through the Bible, as a man would go through a wood with an axe on his shoulder, and fell trees. Here they lie.

—  Thomas Paine: část II, Kapitola I „The Old Testament“, p. 192.

Obsah

Painova kniha Věk rozumu obsahuje myšlenky blízké názorům Allenovým, avšak mnohem více rozvinuté. V předmluvě k první části knihy Paine píše:

Nevěřím v dogmata, vyznávaná židovskou církví, katolickou církví, řeckou církví, mohamedánskou církví, protestantskou církví nebo jakoukoli jinou církví. Můj vlastní rozum — to je moje cirkev.

Všechny národní církevní organizace . . . nepovažuji za nic jiného než za lidské vynálezy, jejichž účelem je zastrašit a zotročit lidský rod a monopolizovat moc a důchody.

. . . Pokládám za velmi pravděpodobné, že revoluční přetvoření vládní soustavy bude mít za následek i revoluci v soustavě náboženské.

I do not believe in the creed professed by the Jewish church, by the Roman church, by the Greek church, by the Turkish church, by the Protestant church, nor by any church that I know of. My own mind is my own church.

All national institutions of churches . . . appear to me no other than human inventions set up to terrify and enslave mankind, and monopolize power and profit.

Soon after I had published the pamphlet COMMON SENSE, in America, I saw the exceeding probability that a revolution in the system of government would be followed by a revolution in the system of religion.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, část I, Kapitola I „The Author's Profession of Faith“, p. 6–7.

Stačí srovnat Painovo zhodnocení křesťanského náboženství a náboženské morálky s Franklinovým hodnocením, abychom viděli rozdíl mezi těmito dvěma směry v deismu. Zatím co Franklin při odstraňování křesťanské mythologie vyzdvihuje morální vznešenost křesťanství a jeho převahu nad ostatními náboženstvími, podrobuje Paine přísné kritice rovněž křesťanskou morálku:

Ze všech náboženských systémů, které kdy byly vymyšleny, není žádný z nich urážlivějším pro Božství, méně poučným pro lidi, více odporujícím rozumu a sám sobě než Křesťanství. . . . Jako nástroj moci slouží zájmům despotismu; jako prostředek k obohacení slouží zištnosti duchovenstva.

Of all the systems of religion that ever were invented, there is none more derogatory to the Almighty, more unedifying to man, more repugnant to reason, and more contradictory in itself, than this thing called Christianity. . . . As an engine of power, it serves the purpose of despotism; and as a means of wealth, the avarice of priests.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, část II, Kapitola III „Conclusion“, p. 255–256.

Paine popírá Kristovo božství, nanebevstoupení a vzkříšení, učení o odplatě pokládá za pozdější vynález, jehož účelem je vytahování peněz z kapes věřících.

„	The invention of a purgatory, and of the releasing of souls therefrom, by prayers, bought of the church with money; the selling of pardons, dispensations, and indulgences, are revenue laws.	“
— Thomas Paine: The Age Of Reason, část I, Kapitola VIII „Of the New Testament“, p. 38.

Paine vystupuje proti mysteriím, zázrakům, proroctvím, zavrhuje zjevení a neuznává posvatnost „Písma Svatého“; podle něho byla tato kniha napsána smrtlníky a podléhá právě tak historické kritice, jako každá jiná starověká kniha. Paine zkoumá Bibli a Evangelia a dokazuje jejich nevěrohodnost. Tvrdí, že Bible je mladší než Homér a že je současnicí Ezopových bajek:

„	So far as historical and chronological evidence applies, the very first book in the Bible is not so ancient as the book of Homer, by more than three hundred years, and is about the same age with Æsop's Fables.	“
— Thomas Paine: The Age Of Reason, část II, Kapitola I „The Old Testament“, p. 151.

Stavě věrohodnost biblických podání do jedné řady s Ezopovými bajkami, srovnává je Paine s jinou starověkou knihou — Euklidovými „Elementy“. Kniha, sloužící za vzor pravdivosti, podobně jako kniha Euklidova, nepotřebuje odkazovat na zjevení a božský původ: taková kniha hovoří sama za sebe,

její pravdivost je očividná.

it is a book of self-evident demonstration.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, část II, Kapitola I „The Old Testament“, p. 111.

Po konstatování lživosti faktických údajů „Písma Svatého“ přechází Paine ke kritice etické stránky Bible. Dospívá k závěru, že popisované v ní hrdinské činy jsou

historií soustavných zločinů a sbírkou nejnižších a nejhnusnějších tlachů.

a history of the grossest vices, and a collection of the most paltry and contemptible tales.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, část I, Kapitola VII „Examination of the Old Testament“, p. 30.

V této souvislosti je třeba se zmínit o Painově hněvné, pro revolučního pracovníka charakteristické tirádě proti křesťanskému přikázání „milujte své nepřátele“:

„	Loving of enemies is another dogma of feigned morality, and has besides no meaning.	“
— Thomas Paine: The Age Of Reason, část II, Kapitola III „Conclusion“, p. 251.

Filozofickým předpokladem Painova deismu je jeho víra v sílu lidského rozumu a vědeckého poznání.

Paine staví věk rozumu proti věku nevědomosti, který ztotožňuje s obdobím nadvlády křesťanské náboženské ideologie. Paine je přesvědčen, že rozum je nezničitelná zbraň, že za všechny své poznatky vděčí člověk vědě. Sní o kulturní revoluci, která přinutí kazatele, aby se stali vědci, a přemění chrámy ve vědecké školy:

„	If such a revolution in the system of religion takes place, every preacher ought to be a philosopher. Most certainly, and every house of devotion a school of science.	“
— Thomas Paine: The Age Of Reason, část II, Kapitola III „Conclusion“, p. 261.

Paine bojuje za reálné, objektivní poznání věcí:

Poznání nesmí spočívat . . . v znalosti jazyků, nýbrž v znalosti věcí, kterým jazyk dává jména.

Learning does not consist . . . in the knowledge of languages, but in the knowledge of things to which language gives names.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, část I, Kapitola XII „The Effects of Christianism on Education; Proposed Reforms“, p. 58.

Vědy, to nejsou lidské smyšlenky. Vědy předpokládají objektivní existenci přírodních zákonů, které poznávají. Tyto zákony přírody Paine považuje za věčné a neměnné. Své materialistické pojetí poznání formuluje Paine takto:

Člověk principy netvoří, člověk je může toliko objevovat.

Man cannot make principles, he can only discover them.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, část I, Kapitola XI „Of the Theology of the Christians; and the True Theology“, p. 51.

Paine dokazuje, že objektivní nejsou jenom zákony pohybu nebeských těles, odhalované astronomií, nýbrž že objektivní je i matematické poznání. Trojúhelníky, praví Paine, nejsou výplodem lidského rozumu, nýbrž obrazy objektivních principů:

Trojúhelník právě tak nevytváří svůj princip, jako svíčka vnesená do temné místnosti nevytváří stoly a židle bez ní neviditelné. Všechny vlastnosti trojúhelníku existují nezávisle na obrazci námi nrýsovaném a existovaly dokonce dříve, než lidé jakýkoli trojúhelník vůbec nakreslili, nebo naň jen pomyslii.

The triangle does not make the principle, any more than a candle taken into a room that was dark, makes the chairs and tables that before were invisible. All the properties of a triangle exist independently of the figure, and existed before any triangle was drawn or thought of by man.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, část I, Kapitola XI „Of the Theology of the Christians; and the True Theology“, p. 53.

Neměnné, objektivní zákony přírody chápal Paine mechanisticky:

Člověk, který sestavuje dohromady různé části mlýna, používá stejných vědeckých principů, jichž by používal, kdyby bylo v jeho moci stvořit vesmír.

The man who proportions the several parts of a mill uses the same scientific principles as if he had the power of constructing an universe.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, část I, Kapitola XI „Of the Theology of the Christians; and the True Theology“, p. 54.

Paine nebyl ateistou, ale redukoval pojetí Boha na prapříčinu všech věcí:

„	The only idea man can affix to the name of God, is that of a first cause, the cause of all things.	“
— Thomas Paine: The Age Of Reason, část I, Kapitola X „Concerning God, and the Lights Cast on His Existence and Attributes by the Bible“, p. 45.

Paine dokazoval svůj deismus takto:

Je těžké pochopit, co je to prapříčina, ale ještě těžší je pochopit bezpříčinnost; je těžké pochopit nekonečnost prostoru a času, ale právě tak těžké je pochopit jejich konečnost, a není možno si představit čas v době, kdy nebude času.

And, incomprehensibly difficult as it is for a man to conceive what a first cause is, he arrives at the belief of it, from the tenfold greater difficulty of disbelieving it. It is difficult beyond description to conceive that space can have no end; but it is more difficult to conceive an end. It is difficult beyond the power of man to conceive an eternal duration of what we call time; but it is more impossible to conceive a time when there shall be no time.

—  Thomas Paine: The Age Of Reason, p. 45.

Takové jsou základní these Painova protináboženského pamfletu Věk rozumu.

Kritika

„	Jeho deistický Věk rozumu je populární toliko mezi nižšími třídami, neschopnými všimnout si jeho laciné a neakademické kritické metody a jeho vulgárního tónu.	“
— Richardson: American Literature, p. 211.

„	Paine simply repeats, in the language of the street, the arguments of Collins against prophecy, of Woolston against miracles, of Tindal against revelation, of Morgan against the Old Testament, of Chubb against Christian morality.	Paine jednoduše opakuje jazykem ulice Collinsovy argumenty proti proroctvím, Woolstonovy — proti zázrakům, Tindalovy — proti zjevením, Morganovy — proti Starému Zákonu, Chubbovy — proti křesťanské morálce.	“
— Woodbridge Rile, American Philosophy: The Early Schools, p. 299.

Odkazy

Literatura

v češtině

• , 1952. Filosofie amerického osvícenství. In: Georgij Alexandrov, Bernard Bychovskij, Pavel Judin, Mark Mitin (red.), Překlad : Hana Malínská a Jaroslav Vlček. Dějiny filosofie. 1., autorizované vyd. Praha: Svoboda. Svazek II "Filosofie XV. - XVIII. století". S. 490–513.

v cizích jazycích

• MILLER, James R. An Analysis of the Political Philosophy of Thomas Paine. Bowling Green, Ohio, 1962. 100 s. Magisterská práce (Submitted in partial fulfillment of the requirements for the degree of Master of Arts). Bowling Green State University. . Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Věk rozumu na Wikimedia Commons

Dílo The Age of Reason ve Wikizdrojích (anglicky)

Portály: Filozofie | Náboženství | Spojené státy americké | Literatura