Výprachtice (tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výprachtice
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba13. století
Zánik14. století
Poloha
AdresaVýprachtice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Výprachtice
Výprachtice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výprachtice jsou zaniklé vrcholně středověké opevnění označované též jako tvrz. Nachází se na jihozápadním okraji Výprachticokrese Ústí nad Orlicí na ostrožně nad meandrem Moravské Sázavy. Opevnění bylo osídleno po krátkou dobu od poslední třetiny třináctého do čtrnáctého století a pravděpodobně souviselo s osidlováním okolní krajiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

tvrzišti v lokalitě s pomístním jménem Na Zámku se nedochovaly žádné písemné zprávy. Ve zbytcích opevnění stával v devatenáctém století do konce roku 1870 hostinec. Samotná vesnice Výprachtice vznikla na konci třináctého století a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1304.[1] Archeologické nálezy umožnily datovat existenci opevnění do druhé poloviny třináctého až první poloviny čtrnáctého století.[2] Vzhledem k nálezům železných hrotů šípů a požárové vrstvy s kusy mazanice je možné, že opevnění zaniklo při nějaké vojenské akci.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Opevnění se nachází na ostrožně nad meandrem Moravské Sázavy. Jediným pozůstatkem fortifikace je příkop, který odděluje hrot ostrožny od okolního terénu a kterým vede nejspíše novodobá cesta. Na vrcholové plošině stojí dřevěná chata a u jižního okraje příkopu je patrný novověký sklep s částečně dochovanou valenou klenbou.[4] Nadzemní pozůstatky staveb mohly být zničeny erozí.[2] V jejich konstrukčních materiálech převládalo dřevo, ale je možné, že případné kamenné stavby byly rozebrány a použity při stavbě zaniklých novověkých usedlostí v bezprostředním sousedství.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MUSIL, František. Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1995. 111 s. S. 89. 
  2. a b VÍCH, David. Vrcholně středověké opevnění v k. ú. Výprachtice. Archaeologica historica. Masarykova univerzita, 2012, roč. 37, čís. 2, s. 473. Dále jen Vích (2012). Dostupné online. ISSN 0231-5823. 
  3. a b Vích (2012), s. 474.
  4. Vích (2012), s. 470.