Výbor na obranu proti mučení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Výbor na obranu proti mučení
Ingo-cat-logo.png
Vznik2000
Zánik2022
Typnestátní nezisková organizace, později společenská organizace a neformální uskupení
Právní formanezisková organizace
Účelobhajoba lidských práv, obrana a podpora obětí mučení
SídloNižnij Novgorod, pobočky: Čečensko, Marijsko, Baškortostán
PůsobnostRusko
ŘeditelIgor Kaljapin
OceněníFront Line Defenders Award
Oficiální webpytkam.net
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výbor na obranu proti mučení byla ruská lidskoprávní nestátní nezisková organizace založená roku 2000. Organizace hájila práva obětí mučení, policejní šikany nebo beztrestného násilí před ruskými úřady i na mezinárodní úrovni u Evropského soudu pro lidská práva. Obětem poskytovala lékařskou a psychologickou pomoc. Jednotlivé případy dokumentovala a informace o nich zveřejňovala.[1]

V reakci na mnohaletý nátlak ruských úřadů organizace 11. června 2022 ukončila činnost.[2] Za 21 let své existence obdržela přes 3178 hlášení o porušování lidských práv v Rusku, dosáhla 159 odsouzení pachatelů, vymohla 297 milionů rublů odškodnění pro oběti a vyhrála 78 případů u Evropského soudu pro lidská práva.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Organizaci založil roku 2000 Igor Kaljapin, který zůstal i jejím dlouholetým ředitelem. Jeho motivací se stala vlastní zkušenost s policejním násilím.[3] Do roku 2017 organizace mimo jiné dosáhla zrušení 793 nezákonných rozhodnutí, odsouzení 127 pachatelů a vysoudila 51 milionů rublů kompenzací obětem.[1] Igor Kaljapin považoval za úspěch i to, že ruské úřady musely uznat, že mučení představuje reálný problém.[3] Jak Kaljapin uvedl v roce 2021, s nějakou formou porušení práva na lidskou důstojnost se v Rusku setkává každý třetí, možná každý druhý vězněný, přičemž s mučením se setká skoro každý desátý vězeň.[4]

Organizace dlouhodobě čelila systematickému tlaku a obstrukcím ze strany ruských úřadů. Mimo jiné došlo opakovaně k vyrabování její čečenské kanceláře a v roce 2016 i k útoku na její tamní pracovníky.[1] V jiném případě výbor dostal pokutu za uvedení odkazu na v Rusku zakázanou organizaci Člověk v tísni na svých stránkách.[4] Zásadním krokem bylo zařazení organizace na kontroverzní ruský seznam zahraničních agentů roku 2016. Následně dostala likvidační pokutu a tři týdny po převzetí ceny Homo Homini za rok 2016 byly výboru obstaveny účty.[5] Organizace tak byla státními orgány nucena odmítnout jakékoliv zahraniční financování a změnit status iniciativy z nevládní organizace na společenskou organizaci, která není právnickou osobou, nemá tak žádné bankovní účty ani majetek.[6] Změnila i název na Výbor pro zabránění mučení. Zákazy však pokračovaly i nadále. V letech 2016–2022 tak byl výbor celkem čtyřikrát zařazen na seznam zahraničních agentů, což pokaždé vedlo k jeho likvidaci. V roce 2022 byla jeho činnost ukončena.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d V Rusku můžete být kýmkoliv a stejně nikdy nebudete chráněni před mučením. Člověk v tísni [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  2. a b Who we are. Crew Against Torture [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Igor Kalyapin, Nizhny Novgorod. Amnesty International [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b S mučením se setká skoro každý desátý vězeň v Rusku. Skandál v Saratově řešil už i Kreml. iRozhlas [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  5. Soud po likvidační pokutě obstavil účty ruskému Výboru proti mučení. iRozhlas [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  6. Ruští exekutoři zabavili Výboru proti mučení všechny peníze na účtech. Nekončíme, říká šéf výboru. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]