Václav Jan Sýkora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Jan Sýkora

PhDr. Václav Jan Sýkora, Csc. (10. října 1918 Praha – 21. února 1974 Praha) byl český klavírista, cembalista, muzikolog, hudební publicista, skladatel a pedagog.[1]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Po studiu na Konzervatoři v Praze (kompozice u R. Karla) a na Mistrovské škole konzervatoře u klavíristy Jana Heřmana absolvoval studia muzikologie a historie na katedrách hudební vědy a historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Měl manželku Věru Sýkorovou (1921–1988) a děti Václava Martina Sýkoru (1946) a Vítězslava Sýkoru (1955).

Hudební činnost[editovat | editovat zdroj]

Interpret[editovat | editovat zdroj]

Jako cembalista a klavírista spolupracoval s celou řadou orchestrů a souborů, z nichž nejvýznamnější byla spolupráce s Pražským komorním orchestrem,[2] který spoluzakládal a se kterým v 50. letech absolvoval velký zájezd do většiny zemí jižní Ameriky, dále pak se souborem Pro arte antiqua,[3] Akademickými komorními sólisty,[4] Českou filharmonií,[5] ale třeba i s nizozemským klavíristou Alexem van Amerongenem.[6]. Těžiště ale bylo v sólové interpretaci, kdy koncertoval na mnoha místech Československa, v NDR, SRN, Nizozemí, Švýcarsku, Rakousku, Itálii, Belgii, Dánsku, Švédsku, Rumunsku a Polsku. Několikrát byl hostem vysílání Československé televize,[7] pravidelně spolupracoval s Československým rozhlasem a vydal řadu alb u firmy Supraphon a Panton. Natáčel pro rozhlasové stanice v Nizozemí, Švýcarsku a Jugoslávii.

Muzikolog a hudební publicista[editovat | editovat zdroj]

[1] Jeho muzikologický zájem ho zavedl k výzkumu díla našich předromantických skladatelů - J. A. Bendy, J. L. Dusíka, J. V. H. Voříška, A. Rejchy a dalších, kdy znovu objevoval jejich díla a vydával je nově v dnes mezinárodně vysoce ceněných edicích. Jeho odborná publikační činnost sahala od mnoha článků v odborných domácích i zahraničních periodikách až po významné knižní publikace, ve kterých se soustředil na život a dílo Františka Xavera Duška,[8] Roberta Schumanna[9] nebo na fenomén hudební improvizace[10] či hudby severských národů.[11] Jeho stěžejním díle jsou Dějiny klavírního umění.[12]

Jako hudební publicista pracoval pro Českou filharmonii, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, jeho texty se objevovaly na obalech Supraphonu a Pantonu, připravil řadu projektů pro Československý rozhlas a pro tehdejší Divadlo hudby.[13] Byl opakovaně zván k přednáškám na univerzitách v Berlíně, Varšavě, Utrechtu, Lublani, Uppsale a Kodani.

Pedagog[editovat | editovat zdroj]

Široký rozhled, dokonalé znalosti a zkušenosti uplatnil i ve své pedagogické činnosti. Od roku 1946 až do své smrti působil na pražské konzervatoři, [14] kde vyučoval předměty klavír, cembalo, dějiny hudby a hudební improvizaci. Mezi jeho úspěšné žáky patřil třeba cembalista a varhaník Jaroslav Tůma nebo skladatel Petr Hapka.[15]

Skladatel[editovat | editovat zdroj]

Od úspěšné sborové tvorby se postupně soustředil na komorní tvorbu, a to především na skladby pro sólový klavír, fagot a klavír, flétnu a klavír.[16]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Interpretační nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Notové editorské projekty[editovat | editovat zdroj]

Knižní publikace[editovat | editovat zdroj]

Vlastní skladby[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sýkora Václav Jan, Biografický slovník českých zemí, Historický ústav AVČR.
  2. A.S, SUPRAPHON. Martinů: Sinfonietta La Jolla, Toccata e due canzoni – Václav Jan Sýkora, Pražský komorní orchestr – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 
  3. Album Hudební Nástroje Ve Vývoji České Instrumentální Hudby, Various Composers by Ladislav Vachulka, Unknown interpreter, Václav Jan Sýkora, B. Ludvík, Jaroslav Horák, Karel Šenfluk, E. Doležalová, Milan Kostohryz, Milan Etlík, Jose | Qobuz : téléchargez et streamez en haute qualité. Qobuz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. A.S, SUPRAPHON. František Tůma: Parthia pro orchestr d moll, Jan Dismas Zelenka: Ipocondria, Karel Stami: Orchestrální kvartet F dur, op. 4, č. IV. – Akademičtí komorní sólisté, Musici de Praga – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 
  5. www.amazon.com [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  6. Jan Ladislav Dusík, Václav Jan Sýkora, Alex Van Amerongen – Musica Antiqua Bohemica (1970, Vinyl). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  7. Prehistorie — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  8. Česká hudba - Czech music. www.czechmusic.org [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  9. DATABAZEKNIH.CZ. Robert Schumann - Václav Jan Sýkora | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  10. DATABAZEKNIH.CZ. Improvizace včera a dnes - Václav Jan Sýkora | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  11. SPOUSTA, Vladimír. Hudebně-literární slovník. Hudební díla inspirovaná slovesným uměním: Světoví skladatelé. I. díl slovníkové trilogie. [s.l.]: Masarykova univerzita 815 s. Dostupné online. ISBN 978-80-210-7724-9. (česky) Google-Books-ID: P7beDwAAQBAJ. 
  12. DATABAZEKNIH.CZ. Dějiny klavírního umění - Václav Jan Sýkora | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  13. Divadlo hudby – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  14. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  15. Pražská konzervatoř | Historie Pražské konzervatoře. www.prgcons.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  16. SÝKORA Václav Jan 10.10.1918 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.