Václav Jan Mašek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Jan Mašek
Autoportrét Václava Jana Maška
Autoportrét Václava Jana Maška
Narození2. června 1795
Vodokrty
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí10. července 1847 (ve věku 52 let)
Vodokrty
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánírychtář, zemědělec a písmák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Jan Mašek (2. června 1795 Vodokrty[1]10. července 1847 Vodokrty[2]) byl český písmák, rychtář a sedlák. Autodidakt, zapisovatel událostí, sběratel náboženských, lidových i jarmarečních písní, literárně i výtvarně činný sedlák. Představuje jednu z výjimečných osobností českého venkova 19. století.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vodokrtech u Přeštic v selském stavení čp. 24, v rodině sedláka Jana Maška a Anny, rozené Kotnerové.[1] Navštěvoval farní školu v Dolní Lukavici, kde rozvíjel své nevšední nadání pod vlivem učitele Jana Levého a faráře Josefa Lindauera, později děkana přeštického, od roku 1846 českobudějovického biskupa. Ze školních let se dochovaly Maškovy výkresy. V roce 1812 se oženil[3] a 1817 převzal hospodářství. Od roku 1827 až do své smrti v roce 1847 byl rychtářem obce Vodokrty, která náležela k panství Schönbornů se sídlem na zámku v Dolní Lukavici. Zemřel v rodném domě, na souchotě.[2] Pochován je na hřbitově v obci Dolní Lukavice, hrob byl v roce 2015 znovu identifikován.[4]

Posmrtná připomínka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 byla na rodném domě č. p. 24 ve Vodokrtech Václavu Janu Maškovi slavnostně odhalena pamětní deska u příležitosti 150. výročí jeho úmrtí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho zapomenuté práce byly objeveny členy Národopisného odboru v Přešticích při přípravě exponátů pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Po ukončení výstavy zůstaly exponáty jako základ pro zemědělské muzeum v Přešticích, několik prací má ve sbírce také Národopisné muzeum Plzeňska. Po zániku přeštického muzea v 60. letech 20. stol. převzalo Maškovu pozůstalost dnešní Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích. Širokou veřejnost seznámil s osobností Václava Jana Maška ve 40. letech 20. stol. učitel a spisovatel Jaroslav František Urban (1889-1960) v knize Václav Jan Mašek : písmák jižního Plzeňska.[5]

Zápisky[editovat | editovat zdroj]

  • Krátké popsání pro obveselení člověka a něco ze starých českých knih vybráno, 1806
  • Knížka na vydání peněz za šatstvo, 1807-1846
  • Pamětní knížka, v které jsou mnohé hlavnější události jež se skutečně stali pro památku zaznamenány ode mne Václava Maška, sedláka ze vsi Vodokrty v Letu Páně 1809. (Zápisy jsou vedeny do roku 1838)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Písně světské, jež jsou vypsány pro Václava Maška, rozeném z Vodokrta dne 1. ledna 1810
  • Píseň o sedlckém posvícení, 1824-1832

Povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Historická povídka o původu a konci hradu vodokrtského, též tam ležící vesnici Vodokrty, aneb Ladislav a Růženka, 1823-1827
  • Vícov, aneb Bolerod a Milína – historická povídka z panství dolnolukavského, 1842

Divadelní hra[editovat | editovat zdroj]

  • Vondra se bude ženit, veselohra v devateru jednáních, 1828

Životopis[editovat | editovat zdroj]

  • Rozum Všudybyl „životopis Pravoti Pravdomluva, přílepka z Nelhanic“

Modlitební knížky[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta křížová sepsaná ode mne Václava Maška, rolníka z Vodokrta, L.P. 1820
  • Bůh jest nejčistší láska. Modlitba má a mé rozjímání. Knížka modlící od dvorského rady, Pána z Ekartshauznu v nově na Česko přeložená, 1824

Malby, mapy, rodokmen[editovat | editovat zdroj]

  • Promluva k hospodáři, malba na pergamenu, 30x40 cm, 1. máj 1818
  • Chceš s pokojem živý býti i umříti, to sobě pamatuj, malba na pergamenu 42x31 cm, 1822
  • Otče náš a Zdrávas Maria, malba na pergamenu, 55x46 cm, 1823
  • Zeměpisná poloha panství lukavského, patřícího jeho excelenci Pa. Pánu hraběti Fridrich Karlu, ze Šenbornu, držitele a pána na Panstvích Příchovice, Lužany, Malesice, Dlažkov a města Přeštic. Vypracoval Václav Mašek, sedlák ze vsi Vodokrta, 1830
  • Žehnej Bože vrchnost, malba na pergamenu 40x50 cm, 1842
  • Kižba pro pána Václava Zeminu na hraběcím šenbornském panství, malba na pergamenu 21x28 cm, 1834
  • Posloupnost aneb rodní kmen Pavla Maška ve vsi Osece, perokresba rodokmenu 50x38 cm, 1836
  • Zeměpisná poloha obce Vodokrtské, malba na pergamenu, 1837

Výstavy Maškových prací[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Urban, Jaroslav František: Západočeský písmák Václav Jan Mašek Přeštice: Okresní rada osvětová v Přešticích, 1948
  • Urban, Jaroslav František: Písmák jižního Plzeňska. Václav Jan Mašek Horní Bříza: Granát, 1999. 177s., il. ISBN 80-902211-3-0
  • Mlynaříková, B. (2001): Geografický horizont prostého člověka v Čechách v letech 1740-1830 Národopisná knižnice 39, Etnografický ústav Akademie věd ČR, Praha, 2 svazky, s. 256, 1+72 volných listů příloh 2. svazku

Studie[editovat | editovat zdroj]

  • Lidový písmák Václav Jan Mašek z Vodokrt na Plzeňsku Benešová, Michaela. In: Národopisná revue. Strážnice: Ústav lidové kultury ve Strážnici 11, č. 2. (2001) s. 111-112
  • Václav Jan Mašek z Vodokrt - vnitřní a vnější geologické horizonty jeho kroniky z let 1808-1838 RNDr. Eva Heřmanová
  • Václav Jan Mašek a česká písmácká tradice doby předbřeznové Jiří Štaif. In: Minulostí Západočeského kraje. Plzeň: Albis Internacional 45, (2010), s. 333-345.
  • Václav Jan Mašek, písmák z Vodokrt Tykal Roman. In: Pod Zelenou Horou. Vlastivědný sborník jižního Plzeňska. Přeštice 4 (16), č. 2, (2001) s. 7-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]