Udržitelný život

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jako udržitelný život, resp. udržitelný způsob života je označován takový životní styl[1], který se snaží omezit využívání přírodních a osobních zdrojů člověkem nebo společností.[2] Protagonisté udržitelného života se často pokoušejí snížit svou uhlíkovou stopu změnou způsobů dopravy, spotřeby energie a stravování.[3] Zastánci udržitelného způsobu života chtějí žít způsobem, který je v souladu s udržitelností, přirozenou rovnováhou a respektujícím symbiotický vztah lidstva s přirozenou vývojem a cykly Země.[4] Praxe a obecná filozofie ekologického způsobu života je vysoce propojena s celkovými principy udržitelného rozvoje.[5]

Lester R. Brown, významný environmentalista a zakladatel Worldwatch institutu a Institutu pro politiku Země, popisuje udržitelný způsob života v 21. století jako "přechod na formy života založené na obnovitelných zdrojích energie, ekonomice založené na opětovném využívání a recyklaci zdrojů a na distribuovaných dopravních systémech".[6]

Definice[editovat | editovat zdroj]

Udržitelný způsob života znamená v principu aplikaci principů udržitelnosti do každodenního rozhodování a do stylu života. Jeden z konceptů říká, že udržitelný způsob života znamená takový způsob života který naplňuje současné ekologické, sociální a ekonomické potřeby, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby v těchto oblastech.[7][8] Další širší pojetí pojmu popisuje udržitelný život ve smyslu čtyř propojených sociálních oblastí: ekonomie, ekologie, politiky a kultury. V prvním pojetí lze udržitelný život popsat jako život v rámci únosné kapacity, definované jmenovanými obory. Ve druhé koncepci trvalé udržitelnosti lze definovat udržitelný život jako vyjednávání vztahů potřeb v rámci limitů ve všech propojených sociálních oblastí, včetně toho, že jsou brány v úvahu důsledky pro budoucí lidské generace a další živočišné a rostlinné druhy.[9]

Josef Vavroušek definoval udržitelný život takto: "Trvale udržitelný způsob života – je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“ [10]

Kritickými faktory udržitelného života jsou udržitelný design a udržitelný rozvoj. Udržitelný design zahrnuje vývoj vhodných technologií, které jsou základem udržitelných životních postupů.[11] Udržitelným rozvojem je pak využití těchto technologií v infrastruktuře. Udržitelná architektura a udržitelné zemědělství jsou nejběžnějšími příklady této praxe.[12]

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1954 Vyšla publikace Žít dobrý život (Living of Good Life) autorů Helen a Scott Nearing, která je označována jako začátek hnutí udržitelného života. Publikace připravila cestu pro hnutí "Zpět na zem" ("back-to-the-land") v pozdních šedesátých a počátcích sedmdesátých let.[13][14]
  • 1962 Publikace Mlčící jaro (Silent Spring) od Rachel Carson znamenala další významný milník pro hnutí udržitelnosti.[15]
  • 1972 Donella Meadowsová a Dennis Meadows napsali mezinárodní bestseller Meze růstu (Limits of Growth), který se zabýval o dlouhodobými globálními trendy v populaci, ekonomice a životním prostředí. Prodaly se milióny výtisků a byl přeložen do 28 jazyků.[16]
  • 1973 Ernst Schumacher publikoval sbírku esejí o posunu směrem k udržitelnému životu prostřednictvím vhodného využití technologií ve své knize Malé je krásné (Small is Beautiful).[17]
  • 1992-2002 Organizace spojených národů uspořádala řadu konferencí, které se zaměřily na zvyšování udržitelnosti v rámci společnosti za účelem ochrany přírodních zdrojů Země. Konference Summit Země se konala v letech 1992, a byla následována Summitem Země v roce 2002.[18]
  • 2007 zveřejnila Organizace spojených národů publikaci "Udržitelná spotřeba a výroba, podporující modely spotřeby domácností, které podporují udržitelný životní styl v komunitách a domácnostech.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sustainable living na anglické Wikipedii.

  1. Jegou F., Scholl G., Seyrig A. (2013) Sustainable Street 2030, CORPUS toolkit for collaborative scenario building
  2. Ainoa, J., Kaskela, A., Lahti, L., Saarikoski, N., Sivunen, A., Storgårds, J., & Zhang, H. Bit Bang - Rays to the Future [online]. Příprava vydání Neuvo, Y., & Ylönen, S.. Helsinki: University of Technology, 2009 [cit. 2021-06-07]. Kapitola Future of Living, s. 174–204. Dostupné online. ISBN 978-952-248-078-1. 
  3. WINTER, Mick. Sustainable Living: For Home, Neighborhood and Community. [s.l.]: Westsong Publishing, 2007. ISBN 0-9659000-5-3. 
  4. The Center for Ecological Living and Learning (CELL)–philosophy Archivováno 20. 8. 2008 na Wayback Machine. Archivovaná kopie [online]. 20 August 2008 [cit. 2017-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-20. 
  5. Lynn R. Kahle, Eda Gurel-Atay, Eds. Communicating Sustainability for the Green Economy. New York: M.E. Sharpe, 2014. ISBN 978-0-7656-3680-5. 
  6. Ross, Greg. "An interview with Lester Brown" American Scientist.
  7. U.S. Environmental Protection Agency "What is sustainability?" Přístup: 20 August 2007.
  8. United Nations General Assembly (2005). 2005 World Summit Outcome Archivováno 7. 8. 2009 na Wayback Machine., Resolution A/60/1, adopted by the General Assembly on 15 September 2005. Přístup: 25 July 2009.
  9. Archivovaná kopie. citiesprogramme.com [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-02. 
  10. Udržitelný rozvoj. www.hraozemi.cz [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-08. 
  11. FRITSCH, Al; PAUL GALLIMORE. Healing Appalachia: Sustainable Living Through Appropriate Technology. [s.l.]: University Press of Kentucky, 2007. ISBN 0-8131-2431-X. S. 2.  Unknown retrieval date, revised: 25 July 2009
  12. WHEELER, Stephen Maxwell; TIMOTHY BEATLEY. The Sustainable Urban Development Reader. [s.l.]: Routledge, 2004. ISBN 0-415-31187-X. 
  13. NEARING, Scott; HELEN NEARING. Living the Good Life. [s.l.]: [s.n.], 1953. 
  14. Eroh, Ryan. Scott Nearing [online]. Pabook.libraries.psu.edu [cit. 2011-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-15. 
  15. Lear, Linda. Rachel Carson's Biography [online]. Rachelcarson.org [cit. 2011-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-29. 
  16. SI: Donella Meadows Bio Archivováno 14. 5. 2008 na Wayback Machine. Sustainability Institute 2004.
  17. E.F. Schumacher Bibliography Archivováno 20. 7. 2001 na Wayback Machine. Schumacher UK.
  18. National Sustainable Development Strategies United Nations Department of Economic and Social Affairs April 2008.
  19. Sustainable Consumption and Production: Promoting Climate-Friendly Household Consumption Patterns United Nations Department of Economic and Social Affairs 30 April 2007.

Související články[editovat | editovat zdroj]