USS Makin Island (LHD-8)
_transits_off_the_coast_of_Southern_California_conducting_flight_ope.jpg) USS Makin Island | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | vrtulníková výsadková loď |
| Třída | Wasp |
| Číslo trupu | LHD-8 |
| Uživatelé | US Navy |
| Lodní znak | USS Makin Island COA.png |
| Lodní znak |  |
| Jméno podle | Bitva na ostrově Makin |
| Objednána | 19. dubna 2002 |
| Zahájení stavby | 14. února 2004 |
| Spuštěna na vodu | 22. září 2006 |
| Uvedena do služby | 24. října 2009 |
| Osud | aktivní (2022) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 42 440 t (plný) |
| Délka | 258,2 m |
| Šířka | 32,3 m |
| Ponor | 8,5 m |
| Pohon | CODLOG 70 000 koní |
| Rychlost | 28 uzlů (52 km/h) |
| Dosah | 9 500 nám. mil (17 600 km) při 20 uzlech (37 km/h) |
| Posádka | 1 208 důstojníků a námořníků 1 687 vojáků |
| Výzbroj | 2× Mk 29 (8hl.) 2× RIM-116 (21hl.) 3× 25mm Mk 38 Mod 0 2× 20mm Phalanx 4× 12,7mm M2HB |
| Letadla | 6× F-35 Lightning II 4× AH-1Z Viper 12× V-22 Osprey 4× CH-53E Super Stallion 3-4× UH-1Y Venom |
USS Makin Island (LHD-8) je víceúčelová vrtulníková výsadková loď Námořnictva Spojených států amerických postavená v letech 2004-2009 jako osmá a poslední jednotka třídy Wasp. Loď je určena k naložení, přepravě, provedení výsadku, velení a následné podpoře jednotky americké námořní pěchoty o 2000 mužů (Marine Expeditionary Unit - MEU). Ta je z její paluby přepravována vzduchem pomocí vrtulníků, či po moři vyloďovacími čluny, vznášedly Landing Craft Air Cushion a obojživelnými vozidly. Z paluby Makin Island také mohou operovat kolmostartující letouny AV-8B Harrier II.
Oproti ostatním jednotkám třídy Wasp byla Makin Island postavena v modifikované podobě a je přechodem k následující třídě America. Liší se zejména použitým pohonným systémem koncepce CODLOG, díky kterému má plavidlo, mimo jiné, lepší ekonomii provozu a o cca 90 mužů menší posádku.[1] Z výše uvedených důvodů některé prameny považují Makin Island za samostatnou třídu. Přes rozsáhlé vnitřní změny se loď od svých sesterských plavidel vnějškově liší pouze komíny nakloněnými na pravobok.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Kontrakt na stavbu Makin Island byl zadán roku 2002 loděnici Northrop Grumman (dříve Litton Ingalls Shipbuilding) v Pascagoule ve státě Mississippi.[2] Stavba plavidla byla zahájena v 14. února 2004, přičemž na vodu byl trup lodě spuštěn 22. září 2006. Námořní zkoušky hotového plavidla byly zahájeny v prosinci 2008 a do operační služby Makin Island vstoupila v říjnu 2009.[2] Zpoždění stavby plavidla způsobil hurikán Katrina, který na Makin Island způsobil škody ve výši cca 360 milionů dolarů.[3]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Makin Island je vybavena bojovým řídícím systémem SSDS Mk.2 Mod.3A. Radary dlouhého dosahu, sloužící například k navádění palubních stíhaček, představuje 3D typ SPS-48E a 2D typ SPS-49(V)9. Detekci nepřátelských protilodních střel zajišťuje radar SPQ-9B, hladinové cíle monitoruje radar SPS-67(V)5 a k navigaci slouží radar SPS-73. Sonar je typu WSC-1. Loď je vybavena systémem radiotechnického průzkumu a rušení SLQ-32B(V)3. Obrannou funkci plní šest vrhačů klamných cílů Mk.36 SRBOC, pasivní koutové odražeče AN/SLQ-49, bóje SSQ-95(V) a vlečené cíle AN/SLQ-25 Nixie.[3]
Výsadkové prostředky[editovat | editovat zdroj]
_exits_the_well_deck_of_the_amphibious_assault_ship_USS_Makin_Island_(LHD_8).jpg)
Výsadek až 1 687 vojáků námořní pěchoty je z lodí přepravován pomocí vrtulníků, vyloďovacích člunů či vznášedel. Hangár pro vrtulníky zabírá zadní třetinu plavidla. S letovou palubou je spojen dvěma výtahy o nosnosti 34 t. Jeden výtah je na levoboku a druhý na pravoboku. Oba jsou v případě potřeby sklopné. Kapacita Makin Island činí 42 vrtulníků CH-46, či 28 letadel Harrier. Neseny mohou být i další typy, například bitevní vrtulníky AH-1 Cobra. Složení leteckého parku je přizpůsobeno konkrétnímu úkolu, který loď plní. Plánováno je nasazení až 19 nových letadel F-35B.[1]
Vyloďovací čluny a vznášedla operují ze zaplavitelného palubního doku umístěného na zádi pod hangárem. Dok má délku 91 metrů a šířku 15 metrů. Kapacita doku činí tři vznášedla LCAC, nebo dva čluny LCU, či šest člunů LCM-8. Lze do něj umístit i 40 obojživelných obrněných transportérů AAV7. Při jeho zaplavení se výtlak lodě zvětší o dalších 15 000 tun.[1]
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
_214,_front,_prepares_for_takeoff_as_another.jpg)
Makin Island nese celou řadu obranných systémů. Dvě osminásobná odpalovací zařízení Mk 29 lze využít jak pro starší protiletadlové řízené střely krátkého dosahu moře-vzduch Sea Sparrow, tak pro střely středního dosahu Evolved Sea Sparrow Missile. Blízkou obranu proti letadlům a protilodním střelám zajišťují dva raketové komplety Rolling Airframe Missile a dva 20mm kanónové komplety Phalanx Block IB. Doplňkovou výzbroj tvoří tři 25mm řetězové automatické kanóny Mk 38 a čtyři 12,7mm kulomety M2HB.[3]
Pohonný systém[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od starších jednotek třídy Wasp pohání Makin Island pohonný systém hybridní koncepce CODLOG, který tvoří dvě plynové turbíny General Electric LM2500+ s výkonem po 26 110 kW a dva elektromotory Alstom s výkonem po 3 730 kW, kterým energii dodává šest dieselgenerátorů Fairbanks-Morse s výkonem po 4 000 kW. Dvojice lodních šroubů Rolls Royce má nastavitelné lopatky. Pouze elektromotory loď pohánějí při rychlostech do 13 uzlů. Pohonné systémy jsou umístěny ve dvou strojovnách.[4] Toto řešení přináší oproti sesterským lodím značnou úsporu paliva, k čemuž přispívá také profilovaný výstupek na zádi trupu. Dosah je 9 500 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e ZAJAC, Ivan. USS Makin Island a USS America – generační obnova výsadkových sil USN. ATM. 2013, roč. 45, čís. 7, s. 63. ISSN 1802-4823.[Dále jen Zajac 2013]
- ↑ a b LHD Wasp Class Amphibious Assault Ships, USA [online]. Naval-technology.com [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Zajac 2013, s. 64.
- ↑ Zajac 2013, s. 62.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MILLER, David; MILLER, Chris. Moderní námořní boj. [s.l.]: Naše vojsko, 2009. 208 s. ISBN 978-80-206-1037-9.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu USS Makin Island na Wikimedia Commons
