Tužka

Tužka je psací a kreslící nástroj, který jako psací materiál používá tuhu, směs grafitu a jílu. Nejčastěji je tuha uložená v dřevěném pouzdře (obyčejná tužka), případně tužka umožňuje vysouvání výměnné tuhy (verzatilka, mikrotužka). V širším významu může označovat i další obdobné psací potřeby (např. propisovací tužka).

Kreslení či psaní probíhá odíráním tuhy o podložku. Na stejném principu je založena i pastelka, která má tuhu barevnou a primárně je určena ke kreslení. Nejznámějším českým výrobcem je Koh-i-noor Hardtmuth, v zahraničí patří mezi významné výrobce např. švýcarský Caran d'Ache.

K ostření hrotu tužky se používá nůž či ořezávátko. K finální úpravě špičky se používá brousítko s brusným papírem nebo tzv. hrotítko. Nakreslenou stopu lze odstraňovat mazací gumou, kterou může být opatřen konec tužky.

Historie tužky

Předchůdcem tužky byla od starověku užívaná stříbrná nebo olověná tyčinka. Rozmach používání grafitu nastal až v 16. století, kdy bylo v Anglii v Jezerní oblasti (Lake District) u vesnice Borrowdale objeveno bohaté ložisko kvalitního grafitu. Anglie vývoz grafitu zakázala, proto měla na výrobu tužek monopol. V jiných zemích nebyla ložiska tak kvalitní, aby anglickou tužku ohrozila.

Tužku v dnešní podobě vynalezli na konci 18. století nezávisle na sobě Rakušan Josef Hardtmuth a Francouz Nicolas-Jacques Conté. Čistý grafit byl nahrazen směsí rozemletého grafitu s jílem (hlínou) vypálenou v peci. To umožnilo vyrábět tužky s různou tvrdostí. Tak došlo v 19. století ke všeobecnému rozšíření tužek, vyráběných mj. v Hardtmuthem založené továrně Koh-i-noor, kterou jeho syn Carl roku 1848 přesunul z Vídně do Českých Budějovic.

Výroba tužek

Základní etapy výroby jsou:

Materiály – Většina tužek je vyrobena ze dřeva nebo plastu. Dřevěné tužky se vyrábějí z různých dřev jako je lípa, olše či smrk. Lepší druhy tužek ze dřeva cedru. Grafity či tak zvané tuhy, které tvoří jádro tužky, jsou vyrobeny z jílu a grafitového prachu.
Tvarování dřeva nebo plastu – Dřevo je buď vyřezáváno do požadovaného tvaru, nebo se plastové trubice tvarují pomocí extruzního procesu. Následně jsou tyto polotovary řezány na krátké kusy, což připravuje cestu pro další kroky výroby.
Příprava grafitů – Grafity jsou vytvořeny smícháním grafitového prachu s jílem a vodou. Tato směs je pak vytvarována do potřebného tvaru a velikosti.
Montáž – Jádro tužky (grafit) je umístěno do středu dřevěného nebo plastového obalu. Přesný postup se liší podle výrobce, ale většinou zahrnuje lepení nebo upínání.
Lakování a tisk – Tužky mohou být lakovány nebo tištěny s různými vzory, značkami nebo informacemi. Tato fáze přidává estetický prvek a zároveň chrání povrch tužky.
Broušení:

Konečná fáze zahrnuje broušení tužky, aby získala ostrý hrot. To může být provedeno ručně nebo pomocí automatických strojů.

Celý proces výroby tužek kombinuje tradiční a moderní technologie, což umožňuje masovou produkci těchto běžných psacích potřeb. Výrobní postupy mohou být u jednotlivých výrobců odlišné.

Tvrdost tužek

Evropský systém

Evropský systém užívá kombinace písmen H (hard - tvrdý), F (firm - pevný) a B (black - černý). Tento standard označování gradací systémem číslic a písmeny H a B a event. F, má původ ve firmě Koh-i-noor Hardtmuth u tužky pod označením 1500. „H“ značí HARDTMUTH, „B“ Budějovice a speciální střední gradace „F“ značí Franz Hardtmuth, což je vynálezce moderní technologie umožňující výrobu grafitové tužky ve škále gradací.


9H	8H	7H	6H	5H	4H	3H	2H	H	F	HB	B	2B	3B	4B	5B	6B	7B	8B	9B
Nejtvrdší	→					Střední				→					Nejměkčí

Nejměkčí tuha je 8B (9B už je přírodní grafit), nejtvrdší tuha je 10H.

Americký systém

Americký systém značení užívá jen čísla. Přibližné srovnání podává následující tabulka.

odstín	USA		Evropa
	#1	=	B
	#2	=	HB
	#2 ½ *	=	F
	#3	=	H
	#4	=	2H

* Někdy jsou k vidění i hodnoty 2 4/8, 2.5, 2 5/10, z důvodů patentové ochrany označení

kvalitní	obyčejné	kvalitní	obyčejné	kvalitní	obyčejné
10H		F	3	B	2 1/4
9H	9	HB	2 1/2	2B	2
8H	8			3B	1 1/2
7H	7			4B	1
6H	6			5B	0
5H	5 1/2			6B	00
4H	5			7B
3H	4 1/2			8B
2H	4			9B
H	3 1/2

Jiné typy tužek

Pro speciální použití se vyrábí i jiné typy tužek. Liší se velikostí, tvrdostí nebo barevností tuhy, jsou určeny pro zvláštní povrchy apod.

Příklady:

Literatura

KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. s. 32n.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu tužka na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo tužka ve Wikislovníku
Jak se co dělá – Tužky