Tupolev Tu-154

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox letadlo Tupolev Tu-154 (V kódu NATO "Careless") je sovětský, resp. ruský dopravní třímotorový proudový letoun, který létá od počátku 70. let 20. století. Byl vyvinut jako letoun, který měl nahradit na linkách stroje Tupolev Tu-104 a Iljušin Il-18. První prototyp stroje vzlétl 4. října 1968, poté byl testován a na pravidelný letecký provoz byl nasazen roku 1972. Letoun zakoupily Československé státní aerolinie, používala je letecká služba Federálního ministerstva vnitra pro vládní lety a donedávna létaly poslední kusy u letectva Armády České republiky[1]. Stroj Tu-154 je nejpoužívanějším sovětským proudovým dopravním letadlem. Je hojně používaným dopravním letadlem v Rusku. Nejkratší linka, na níž stroj létá, je Baku - Aktau (388 km), nejdelší Moskva - Jakutsk (4 868 km).

Vlastnosti letounu

Díky své vysoké cestovní rychlosti (975 km/h) patří Tu-154 k nejrychlejším dopravním letadlům, je schopen vzlétat a přistávat z nezpevněných drah a je schopen operovat v extrémních arktických podmínkách. Vzhledem ke koncepci proudových motorů s nízkým obtokovým poměrem a vysoké letové rychlosti má letoun ve srovnání s moderními stroji vyšší spotřebu paliva a nevyhovuje již současným hlukovým předpisům v EU.

Letoun měl být postupně nahrazen modernějším a úspornějším Tu-204, avšak po ekonomickém otřesu, způsobeném rozpadem Sovětského svazu, jich bylo vyrobeno jen několik desítek kusů a Tu-154 jsou dnes častěji nahrazovány západními stroji. Do budoucna by Rusové vyřazované letouny Tu-154 chtěli nahrazovat úplně novými stroji ruské výroby, označenými MS-21. Aeroflot vyřadil letouny Tu-154 k 31.12.2009 poté, co téměř 40 let tvořily páteř jeho letového parku.

Do roku 2012 nalétaly dohromady všechny modifikace letounů Tu-154 během více než 12 mil. letů více než 25 mil. letových hodin, přepravily přes 1,5 miliardy cestujících, a byly exportovány do 15 zemí. [2]

Technické údaje

Tupolev Tu-154 vládní letky České republiky na letišti Praha-Ruzyně

Tupolev Tu-154M (užívaný AČR 2 letouny evidenčních čísel 1016 a 1003)

  • Posádka: 4
  • Rozpětí: 37,55 m
  • Délka: 47,90 m
  • Výška: 11,40 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 55 300 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 100 000 kg
  • Pohonné jednotky: 3× Solovjev D-30KU-154-II
  • Maximální tah motorů: 3x 104 kN
  • Maximální náklad: 18 000 kg
  • Maximální počet přepravovaných osob: 164-180 (ČSA-142)
  • Maximální cestovní rychlost: 935 km/h
  • Praktický dostup: 12 500 m
  • Maximální zásoba paliva: 39 750 kg
  • Taktický dolet (s maximální zásobou paliva a 5450 kg nákladu): 6600 km
  • Taktický dolet (s maximálním nákladem): 3900 km

Verze letounu

Slovenský Tu-154
  • Tu-154 - první verze s motory Kuzněcov NK-8-2
  • Tu-154A - verze s motory Kuzněcov NK-2U
  • Tu-154B - verze s konstrukčními změnami, s motory NK-8-2U a s vyšší nosností
  • Tu-154B-2 - modernizovaná verze Tu-154B
  • Tu-154S - transportní verze Tu-154B
  • Tu-155 - experimentální letoun s motory na metanolové palivo
  • Tu-156 - experimentální letoun s motory na metanolové palivo
  • Tu-154M - verze s motory Aviadvigatel D-30KU-154-II
  • Tu-154M-2 - dvoumotorová verze s motory PS-90A, ve fázi projektu

Nehody

Letadla Tu-154 měla zatím 66 vážných nehod, po nichž stroj už dál nelétal, z toho v 37 případech došlo současně ke ztrátám na životech. Šest z těchto nehod bylo způsobeno vojenskou akcí nebo terorismem (úmyslné sestřelení Izraelem, dvakrát afgánskými vzbouřenci, exploze bomby čečenských teroristů, neúmyslný zásah ukrajinskou raketou, policejní zásah proti únoscům).

Ostatní nehody byly zapříčiněny mimo chyby pilotáže špatnými meteorologickými podmínkami, stavem ranveje (včetně srážky se sněžnými pluhy), přetížením, nebo nesprávným uložením nákladu a několik srážkami ve vzduchu. Vyskytly se i případy mechanických problémů, případ, kdy došlo palivo, požár v nákladovém prostoru a u některých nebyly důvody jednoznačně zjištěny. Další letouny byly zničeny při stání na zemi, například požárem, nebo v souvislosti s válečnými akcemi.

S ohledem na počet vyrobených kusů, přepravených osob i počet letových hodin, s ohledem na náročné podmínky, ve kterých často slouží, není nehodovost horší ve srovnání s obdobnými letouny.

Nehody v ČR

Jeden ze dvou polských VIP strojů Tu-154M

V ČR došlo 19.února 1973 k nehodě Tu-154 Aeroflotu při které zahynulo 66 osob po nárazu letounu do země, následné destrukci a požáru v předpolí VPD25 letiště Praha-Ruzyně. Další nehoda, beze ztrát na životech byl stroj společnosti Malév, který se poškodil po velmi tvrdém dosednutí na ruzyňské letiště 21. října 1981. Posledním zničeným byl letoun Aeroflotu, jehož paluba byla zcela zaskládána nákladem cigaret, které se za letu vznítily pravděpodobně od vařiče v kuchyňce. Pilotům se nakonec podařilo nouzově přistát na poli u obce Dubenec. Nehoda se odehrála 17. listopadu 1990, v době návštěvy amerického prezidenta George Bushe.[3]

Nehoda polského vládního speciálu

Významná je nehoda z 10. dubna 2010, kdy havarovalo letadlo Tu-154M Lux polské delegace, letící uctít oběti Katyňského masakru. K nárazu do terénu došlo v husté mlze, při konečném přiblížení na ‎Smolenskou leteckou základnu. Při této nehodě zahynulo všech 96 osob na palubě, včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského, jeho manželky a mnoha polských vysokých politických i vojenských představitelů.

Reference

  1. Generál Picek navštívil CIAF
  2. Legenda sovětského letectva TU-154 na i-RU.cz
  3. (anglicky) Ztráty Tu-154 v databázi Aviation Safety Nerwork

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupolev Tu-154 ve Wikimedia Commons