Tugurský záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tugurský záliv
Velryba grónská v Tugurském zálivu
Velryba grónská v Tugurském zálivu
Poloha
Světadíl Asie
Stát RuskoRusko Rusko
kraj Chabarovský kraj
Tugurský záliv
Tugurský záliv
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 1800 km2
Délka 80 km
Šířka 58 km
Max. hloubka 25 m m
Typ záliv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tugurský záliv[1] (rusky Тугурский залив) je rozlehlý záliv v západní části Ochotského moře, administrativně patří do Tuguro-čumikanského okresu Chabarovského kraje Ruské federace.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Tugurský záliv se nachází v severozápadní části Ochotského moře, jižně od Šantarských ostrovů. Vstup do zálivu se nachází mezi mysem Seneka a mysem Velká Dugandža a je široký téměř 58 km. Záliv se pak zužuje na přibližně 19 km a zasahuje asi 90 km hluboko v jihozápadním směru. Průměrná hloubka zálivu je 25 m.

Do zálivu ústí řeka Tugur. Východní a jižní strana zálivu je hustě zalesněná, všechny břehy zálivu jsou hornaté.

Záliv je od října do června pokrytý ledem.

Výška přílivu je asi 2 m, při vstupu do zálivu příliv dosahuje 4,74 m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 1852 až 1905 byl záliv častým cílem amerických, francouzských a ruských velrybářů, kteří mu říkali Šantorský záliv. Někteří velrybáři obchodovali s domorodci, nabízeli jim především lososy. Dne 28. července 1854 posádka bárky Isabelly z New Bedfordu uvedla, že z paluby lodě bylo vidět až 94 velrybářských lodí v zálivu. V zálivu během velrybářského období ztroskotalo několik lodí.

Od roku 1867 začaly ruské lodě vyhánět cizí velrybáře ze zálivu.

V zálivu byly zřízeny dvě velrybářské stanice. První z nich byla založena roku 1862 Rusko-americkou společností v jihovýchodní části, která se jmenuje Mamga. V roce 1863 obchodník Otto Wilhelm Lindholm zřídil při ústí řeky Tugur svou vlastní velrybářskou základnu a v roce 1865 odkoupil od Rusko-americké společnosti konkurenční stanici a získal tak v zálivu monopol. Základna u řeky Tugur byla využívána do roku 1870, základna v Mamze byla velrybáři využíván až do roku 1876.

Projekt přílivové elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1999 existuje projekt výstavby přílivové elektrárny na uzavření Tugurského zálivu. Celková roční produkce má být 27,6 TW a kapacita 10,3 GW.

Instalovaný výkon elektrárny je 7980 MW, roční výroba elektrické energie má být 20 miliard kW. Projekt bude potřebovat 15 milionů m³ a má být hotov během 11 let.[2]

V letech 2004 a 2007 se zdálo, že výstavba je prakticky před zahájením.[3] Začátkem roku 2021 projekt stále zůstává jen projektem a s výstavbou se nezačalo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tugur Bay na anglické Wikipedii.

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1.. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 694. 
  2. Совет ветеранов Энергетики. www.npsve.ru [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  3. Тугурская ПЭС. web.archive.org [online]. 2014-01-08 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.