Přeskočit na obsah

Transmongolská magistrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox železniční trať

Transmongolská magistrála je železnice vedoucí z Ulán-Ude v Burjatsku přes Mongolsko do Pekingu v Číně.

Trať

Transmongolská magistrála představuje nejkratší železniční spojení mezi Moskvou a Pekingem. Trať začíná v Ulán-Ude, kde se připojuje na Transsibiřskou magistrálu, a končí v městě Ťi-ning ve Vnitřním Mongolsku, kde se napojuje na čínskou železniční síť. Magistrála též spojuje hlavní město Státu Mongolsko, Ulánbátar a hlavní město Čínské lidové republiky, Peking. Na území Státu Mongolsko má Transmongolská magistrála důležité odbočky do Erdenetu a Baganúru. Nově jsou budovány i odbočky na území Číny.

Vedle Ulán-Ude, Ulánbátaru a Pekingu jsou dalšími důležitými městy na trati Süchbátar, Darchan, Čojr, Sajnšand, Zamyn-Úd (v Mongolsku) a Erenhot (na hranicích Mongolska a čínského Vnitřního Mongolska, kde se mění rozchod a vagonům se vyměňují podvozky), Ta-tchung a Ťi-ning (v Čínské lidové republice).

Ve státě Mongolsko je Transmongolská magistrála většinou jednokolejná, v Čínské lidové republice dvoukolejná. Rozchod kolejí je v části vedoucí Ruskou federací a Mongolskem 1 520 mm. Stejný rozchod kolejí byl i v části vedoucí Čínskou lidovou republikou, avšak po přebudování v roce 1965 je nyní standardních 1 435 mm. Tím však Transmongolská magistrála ztratila na významu z hlediska tranzitní dopravy.

Trať je někdy považována za odbočku Transsibiřské magistrály, ze které se odpojuje na km 5 650, a její kilometráž je stále počítána od Moskvy. Její délka k napojení na čínskou železniční síť (původně 1 706 km) se v r. 1995 zkrátila po výstavbě nové čínské Ťi-ningské trati vedoucí do města Chor-ťchin.

Provoz

Hlavním dopravcem jsou Mongolské železnice (Монголын Төмөр Зам [Mongolyn Tömör Zam]), které na trati přepravují 80 % veškerého zboží a 30 % cestujících.

Objem přepravy zboží po r. 1990 poklesl na polovinu, ale do r. 2005 dosáhl téměř původní úrovně. V r. 2001 bylo přepraveno 4,1 mil. cestujících.

K potahu většiny vlaků se používá dvou lokomotiv.

Historie

Rozvoj železnic v Mongolsku začal poměrně pozdě. První byla postavena v r. 1938 trať Ulánbátar – Nalajch, která vedla z hlavního města k černouhelným dolům a měla normální rozchod 1 435 mm. Transmongolská magistrála byla vybudována v letech 19491961 následujícím způsobem:[1]

  • 1949 – podpis smlouvy mezi Mongolskem a Sovětským svazem o vytvoření akciové společnosti Železnice Ulánbátár
  • 1949 – příjezd prvního vlaku
  • 1950 – trať ze severu dostavěna k Ulánbátáru
  • 1952 – podpis trojstranné mezivládní dohody smlouvy mezi Mongolskem, Sovětským svazem a ČLR s cílem vybudovat železniční spojení mezi SSSR a ČLR přes Mongolsko.
  • 1955 – dosažení mongolsko – čínské hranice
  • 1956 – zprovoznění železničního spojení mezi SSSR a ČLR přes Mongolsko
  • 1961 – dokončení nezbytné infrastruktury

V roce 1965 byl upraven rozchod kolejí v části vedoucí Čínskou lidovou republikou.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. MONGOLIA - A Country Study [online]. coutry-data.com, 1989-06 [cit. 2012-07-25]. Kapitola Transportation. (anglicky) 

Externí odkazy