Transanatolský plynovod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Transanatolský plynovod
TANAP
Mapa zobrazující pole Šach Deniz a trasy plynovodů Jihokavkazského (SCP), Transanatolského (TANAP), Transjadranského (TAP) ve výstavbě a nerealizovaného Nabucco
Mapa zobrazující pole Šach Deniz a trasy plynovodů Jihokavkazského (SCP), Transanatolského (TANAP), Transjadranského (TAP) ve výstavbě a nerealizovaného Nabucco
Základní údaje
KontinentAsie
StátTureckoTurecko Turecko
ZTürkgözü (provincie Ardahan)
PřesMarmarské moře
Doİpsala (provincie Edirne)
Ostatní údaje
VlastníkTANAP
PartneřiSOCAR (70%)
BOTAŞ (18%)
BP (12%)
ProvozovatelSOCAR
Začátek výstavby2015
Otevřenčerven 2018
Náklady na výstavbu10-11 mld US$
Webhttp://www.tanap.com
Technické informace
Délka1 841 km
Kapacita16 miliard m³
Průměr potrubí1 422 mm
Kompresní stanice7

Transanatolský plynovod, též TANAP, (turecky Trans-Anadolu Doğalgaz Boru Hattı) je plynovod na území Turecka, který má dopravovat zemní plyn z Ázerbájdžánu přes Gruzii a Turecko do Evropy. Má se stát součástí Jižního plynového koridoru, který má napojit Evropu přes Jihokavkazský plynovod (též zvaný plynovod BTE) na obrovské ložisko Šach Deniz v Ázerbájdžánu.

Tento projekt má velký strategický význam pro Ázerbájdžán a Turecko, poněvadž poprvé umožní vývoz ázerbájdžánského plynu do Evropy. Rovněž posílí strategickou roli Turecka jako mezinárodního energetického uzlu.

Výstavba byla zahájena v březnu 2015 a byla uvedený do provozu v červnu roku roku 2018.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Projekt byl zveřejněn on 17. listopadu 2011 na třetím černomořském energetickém a ekonomickém fóru v Istanbulu.[2] Turecko a Ázerbájdžán podepsaly 26. prosince 2011 memorandum o porozumění, v rámci kterého bylo založeno konsorcium pro stavbu a provozování plynovodu.[3] Na jaře 2012 se začala zpracovávat studie proveditelnosti.[4] Závaznou mezivládní smlouvu o výstavbě plynovodu podepsali prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev a předseda turecké vlády Recep Tayyip Erdoğan dne 26. června 2012.[5][6] Dne 17. března 2015 se sešli Erdogan a Aliyev s prezidentem Gruzie Giorgi Margvelašvilim v tureckém městě Kars, aby položili základní kámen plynovodu a označili práce za zahájené.[7] V červnu roku 2018 byl plynovod uvedený do provozu.

Kapacita[editovat | editovat zdroj]

Plánovaná kapacita je 16 miliard m³ zemního plynu, která má být postupně navyšována na 23 (v roce 2023), 31 (v roce 2026), až na konečných 60 miliard m³, aby mohl být napojen plánovaný Transkaspický plynovod z Turkmenistánu.[6][8][9] Ke zvyšování kapacity má dojít přidáváním paralelních obtoků a kompresních stanic.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trans-Anatolian gas pipeline na anglické Wikipedii.

  1. Turkey opens natural gas pipeline from Azerbaijan. Reuters. 2018-06-12. Dostupné online [cit. 2022-11-21]. (anglicky) 
  2. DEMIRMEN, Ferruh. BP-SOCAR duo deliver 'coup de grace' to Nabucco. News.az [online]. 2011-12-19 [cit. 2015-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-13. 
  3. Turkey, Azerbaijan sign pipeline deal. Las Vegas Sun [online]. 2011-12-27 [cit. 2011-12-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. SOCOR, Vladimir. Interest Growing All-Round in Trans-Anatolia Pipeline Project. Jamestown Foundation [online]. 2012-04-04 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  5. Turkey, Azerbaijan sign gas pipeline deal. Bloomberg Businessweek [online]. 2012-06-26 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online. 
  6. a b SOCOR, Vladimir. Aliyev, Erdogan Sign Inter-Governmental Agreement on Trans-Anatolia Gas Pipeline to Europe. Jamestown Foundation [online]. 2012-06-27 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online. 
  7. Turkey, Azerbaijan to start work on new mega gas pipeline. Hürriyet Daily News [online]. 2015-03-17 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online. 
  8. STEPHEN, Blank. Russia Again Seeks to Quash the Trans-Caspian Pipeline. Jamestown Foundation [online]. 2012-05-04 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  9. a b SOCOR, Vladimir. Azerbaijan Drives the Planning on Trans-Anatolia Gas Pipeline Project. Jamestown Foundation [online]. 2012-09-11 [cit. 2012-09-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]