Tramvajová doprava v Nižném Novgorodu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tramvaj UTM-7 v Nižném Novgorodu
Nižnegorodské výstaviště s tramvajovou tratí s rozchodem 750 mm

Tramvajová doprava v Nižném Novgorodu doplňuje systém metra a je významnou sítí MHD ve městě.

Síť s rozchodem kolejí na ruské poměry klasickým, 1524 mm, byla v roce 2007 dlouhá 98 km (to je pro srovnání zhruba 3/4 délky sítě pražské). V celkem třech vozovnách (rusky Нагорное, Гордеевское, Автозаводское – Nagornoje, Gordějevskoje, Avtozavodskoje, v ruštině depa) se nachází dohromady kolem dvou set tramvajových vozů, velká část z nich je čtyřdveřová. Provozovatelem celé sítě je společnost MUP Nižegorodelektrotrans.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Elektrická trakce se v Nižném Novgorodu se objevila jako v prvním z měst Ruska (mladšími byla ještě Kyjevská a Kaliningradská). Prvními tramvajemi se lidí svezli 20. května (8. května podle starého kalendáře) 1896. Trať o délce 4,3 km vybudovala německé společnost Siemens und Halske. Už 21. června byl zahájen provoz na trati další, tentokrát však úzkorozchodné (750 mm), jednalo se o trať určenou pro zdejší výstavu, dlouhou 3,7 km.

Tím ovšem výstavba neskončila. V téže den byly zprovozněny i nové trati s rozchodem 1000 m, které postavila společnost R. K von Hartman and Co. Tyto dvě zajistily dopravu centru města (například k místnímu kremlu, či malé a velké Pokrovské ulici), byly jednokolejné a s výhybnami. První z nich byla dlouhá celkem 3,7 km, druhá pak jen 1,4 km. Prodloužením druhé uvedené o několik dní později bylo zajištěno i spojení na nejstarší linku společnosti Siemens a tramvajová síť tak začala postupně fungovat jako jednotný celek.

Soukromé společnosti odkoupilo nakonec město 8. října 1914 za 1,2 milionu rublů. Po občanské válce následoval v meziválečných letech prudký rozvoj; roku 1935 už tramvaje mohly používat 98,5 km kolejí, v časech poválečných pak ještě více. Začala se totiž budovat velká sídliště, kam bylo nutné zavést dopravu. Do roku 1965 se celý provoz tak rozrostl na 160,5 km tratí, avšak efektivnější autobusová doprava a nakonec od roku 1977 i metro začaly tramvaje postupně vytlačovat. Došlo tedy k útlumu, který se začal projevovat i po roce 1991, kdy nastalo vzhledem ke krizi v Rusku období úspor a rušení tratí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]