Topolnica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Topolnica
Тополница
Dolní tok Topolnici v Hornothrácké nížině
Dolní tok Topolnici v Hornothrácké nížině
Základní informace
Délka toku 155 km
Plocha povodí 1789 km²
Průměrný průtok 10,0 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
BulharskoBulharsko Bulharsko (Sofijská oblast, Pazardžická oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Egejské moře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Topolnica (bulharsky Тополница) je řeka uprostřed Bulharska v Sofijské a Pazardžické oblasti, která pramení ve Sredné goře a vlévá se do Marici.

Popis toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka pramení v nadmořské výšce 1413 metrů pod názvem Širenejska reka na východním úbočí hory Bunaja v Săštinské Sredné goře. Prvních 7 km teče na východ v hlubokém zalesněném údolí. Poté se stáčí na sever, protéká Koprivštickou kotlinou a protíná Săštinskou Srednou goru hlubokou 12km soutěskou. Pak se otáčí se k západu a vtéká do Zlaticko-pirdopské kotliny, přičemž se drží při jejím jižním okraji. U dědiny Petrič se stáčí na jih a protéká další hlubokou soutěskou tvořící hranici mezi Ichtimanskou a Săštinskou Srednou gorou. Zde je přehrazena a vytváří vodní nádrž Topolnica.

Od hráze odtéká na jihovýchod údolím, které si zachovává charakter soutěsky. Tu opouští u dědiny Kalugerovo a dostává se do Hornothrácké nížiny. Zde, na svém dolním toku, již teče klidně v korytě, jehož břehy jsou zpevněny protipovodňovými hrázemi. Vlévá se do Marici zhruba 1 km před Pazardžikem.

Povodí[editovat | editovat zdroj]

Plocha povodí je 1 789 km², což jsou 3,4 % povodí Marici. Jeho hranice jsou následující:

  • jihozápad – povodí drobných levých přítoků Marici
  • západ a severozápad – povodí řeky Iskăr
  • sever – povodí řeky Vit
  • severovýchod – povodí řeky Strjama
  • východ – povodí řeky Luda Jana

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hlavní přítoky: (→ levý přítok, ← pravý přítok)

  • ← Kriva reka
  • ← Dlăžki dol
  • → Popska reka
  • → Kosjovo deree
  • → Bjala reka
  • ← Petreška reka
  • → Gărmidol
  • ← Čumina reka
  • ← Kalniško dere
  • ← Vărtopa
  • ← Gurgura
  • → Kuforšta
  • ← Manina reka
  • ← Gramatnik
  • → Rorač
  • → Bobevica
  • → Medet (Bukovica)
  • ← Zlatiška reka
  • → Gazibara
  • → Gjumjurdžudere
  • → Kjojdere
  • ← Vozdol
  • → Bererejska reka
  • ← Slodžadere
  • ← Ajdere
  • ← Bunovska reka
  • ← Kameniška reka
  • → Angelov dol
  • ← Dobri dol
  • → Disagov dol
  • ← Radotin dol
  • ← Livadski dol
  • ← Rakev dol
  • → Pavel
  • → Slatino dere
  • ← Boštica – ústí do nádrže Topolnica
  • → Krušlev dol – ústí do nádrže Topolnica
  • ← Mătivir – ústí do nádrže Topolnica, největší přítok
  • → Drenovski dol – ústí do nádrže Topolnica
  • ← Belev dol – ústí do nádrže Topolnica
  • ← Ljubniški dol
  • ← Strămna reka
  • → Dragiev dol
  • ← Sirakovec
  • → Elov dol
  • ← Javorica
  • ← Suchoto dere
  • → Kapačovec
  • → Krivi dol

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Průtok má maximum na jaře – březen až červen, a minimum v létě – srpen až říjen. Průměrný průtok vody na horním toku u ústí přítoku Medet (Bukovica) je 3,75 m³/s a v dolním toku u ústí do Marici činí přibližně 10 m³/s.

Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]

Na řece jsou tři přehrady, z nichž největší tvoří vodní nádrž Topolnica. Jejich hlavním účelem je zabezpečení rovnoměrnějšího průtoku, kvůli zavlažování Hornothrácké nížiny. Druhotný význam má výroba elektrické energie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тополница (приток на Марица) na bulharské Wikipedii.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIČEV, Nikolaj; MICHAJLOV, Cvetko; VAPCAROV, Ivan, KIRADŽIEV, Svetlin. Географски речник на България. Sofie: Наука и изкуство, 1980. 561 s. Dostupné online. S. 495 – 496. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]