Tomaž Šalamun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tomaž Šalamun
Tomaz Salamun.jpg
Narození4. červenec 1941
Záhřeb
Úmrtí27. prosince 2014 (ve věku 73 let)
Lublaň
PseudonymDavid Senčar
Povoláníspisovatel, básník a kunsthistorik
Národnostslovinská
Alma materUniverzita v Lublani
OceněníJenkova nagrada (2007)
DětiDavid Šalamun
PříbuzníAndraž Šalamun (sourozenec)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomaž Šalamun (4. července 1941, Záhřeb27. prosince 2014, Lublaň) byl slovinský básník.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Tomaž Šalamun se narodil v Záhřebu v Chorvatsku, ale brzy se s rodiči přestěhoval do Lublaně. Jeho otec byl znamenitým pediatrem. V Lublani žil osm let. Druhý stupeň školy navštěvoval již v Mostaruju. Poté se opět vrátili do Slovinska, ale již ne do Lublaně, ale do Kopru, kde navštěvoval gymnázium, na kterém v roce 1960 odmaturoval. Členové a příbuzní jeho rodiny byli vysloveně intelektuálně-umělecky nadaní, tak ho poslali studovat do Lublaně. Během studia spolupracoval se skupinou OHO, ve které také působil jeho bratr, malíř Andraž Šalamun. Později se začal věnovat poezii a stal se nezávislým umělcem. Roku 1963 začal publikovat v revue Perspektivi, které bylo úzce spojené s působením OHO-jevcev. Po nějakou dobu zde působil jako odpovědný redaktor. Později byla činnost tohoto listu z politických důvodů ukončena a Šalamun byl tehdejší vládou na několik dní zavřen do vězení. Diplomoval z dějin umění. Roku 1969 byl zaměstnán v Moderní galerii v Lublani a roku 1971 pak jako asistent pro dějiny umění na Akademii za likovno umetnost v Lublani.

V sedmdesátých letech začal cestovat. Během doby, kdy cestoval, vznikla většina jeho básnických sbírek. V roce 1970 odcestoval na tříměsíční postgraduální studium do Pizi. Nejvíce cestoval po Severní Americe, kde i nějaký čas žil. Američané ho přijali jako svého amerického básníka a uvádějí ho společně se svými nejlepšími básníky. V posledních letech tam také v letních semestrech přednášel, jako hostující profesor.

Mezi slovinské klasiky se zapsal roku 1993 svými vybranými básněmi z proslulé sbírky Kondor. Roku 2005 byl zvolen za člena SAZU (Slovinská Akademie Věd a Umění). Později žil jako nezávislý spisovatel v Lublani. Z manželství s básnířkou Marušo Krese měl dvě děti, dceru Anu a syna Davida.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pro Šalamuna je typické, že své sbírky píše v cizině, nikoli ve Slovinsku. Šalamuna můžeme označit za největšího básníka 20. století. Je velice uznávaný ve Spojených státech amerických. Tomaž Šalamun je básník s výjimečnou tvůrčí energií a jedna z ústředních básnický osobností. Za svůj život vydal 37 básnických sbírek a díky tomu je jistě nejproduktivnější slovinský básník. Už s první sbírkou – Poker, otevřel dveře do takového básnického světa, který jsme do teď nepoznali. Nikdy nepíše v první osobě. Básnické já se u Šalamuna ukrývá v jazyku a ve skrytém vypravěči, který hovoří v rychle se měnících asociacích, s ironickými a s výsměšnými slovy. Ustanovil důsledný typ moderní poezie. Po obsahové stránce se odpoutal od tradičního sociálního realismu, ale také od symbolizmu a existencialismu. Jeho verše jsou plné neočekávaných abstraktních spojeních, asociací a neobyčejných nápadů. Svá díla uveřejňoval především v Perspektivách.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Poker (1966)
  • Namen pelerine (1968)
  • Romanje za Maruško (1971)
  • Bela Itaka (1972)
  • Amerika (1972)
  • Arena (1973)
  • Sokol (1974)
  • Imr (1975)
  • Druidi (1975)
  • Turbine (1975)
  • Praznik (1976)
  • Zvezde (1977)
  • Metoda angela (1978)
  • Po sledeh divjadi (1979)
  • Zgodovina svetlobe je oranžna (1979)
  • Maske (1980)
  • Balada za Metko Krašovec (1981)
  • Analogija svetlobe (1982)
  • Glas (1983) Sonet o mleku (1984)
  • Soy realidad (1985)
  • Ljubljanska pomlad (1986)
  • Mera časa (1987)
  • Živa rana, živi sok (1988)
  • Otrok in jelen (1990)
  • Glagoli sonca (1993)
  • Ambra (1995)
  • Črni labod (1997)
  • Knjiga za mojega brata (1997)
  • Morje (1999)
  • Gozd in kelihi (2000)
  • Platna (2000)
  • Table (2002)
  • Od tam (2003)
  • Kaj je kaj (2005)
  • Sončni voz (2005)
  • Sinji stolp (2007)

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Hiša Markova (1992)

Více než 30 jeho knih je přeloženo více než do dvaceti jazyků. Do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny, němčiny.

Seznam děl, které jsou přeloženy do českého jazyka[editovat | editovat zdroj]

  • Stromořadí naděje (2003)
  • Sedm slovinských básníků (1994)
  • Ambra (1996)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomaž Šalamun na slovinské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]