Přeskočit na obsah

Theodrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Theodrada
Narození785
Povoláníabatyše
RodičeKarel I. Veliký[1] a Fastrada[1]
RodKarlovci
PříbuzníKarel Mladší[2], Pipin Italský[2], Pipin Hrbatý[2], Ludvík I. Pobožný[2], Drogo[2], Hugo[2], Lothar[2], Theodorich[2], Rotruda[2], Berta[2], Gisela[2], Alpais[2], Adelaide[2], Hildegarda[2], Chrotais[2], Hiltruda[2], Rothilda[2] a Adaltruda[3] (sourozenci)
Funkceabatyše (opatství Notre-Dame d'Argenteuil; od 814)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Uctění svaté Tuniky v převorství Argenteuil (Friedrich Bouterwek) (1806-1867)

Theodrada (785? - po 9. lednu 844853?) byla abatyše opatství Argenteuil a nejstarší ze tří dcer římského císaře Karla Velikého a Fastrady.[4]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

I když byla nejstarší ze tří dcer Karla Velikého a Fatrady, v celkovém pořadí byla Karlovým dvanáctým dítětem. V roce 814 je zmíňována jako abatyše v Argenteuil, ale zda do kláštera vstoupila ještě za života svého otce nebo zda byla donucena vstoupit až po jeho smrti a nástupu svého nevlastního bratra Ludvíka Pobožného na trůn, se nedochovaly žádné informace.[5] Pozdější zdroje, pravděpodobně z roku 828, však naznačují, že Theodrada měla opatství Argenteuil v držení od svého otce.[6]

Podle Huga z Amiens, biskupa v Rouenu, měl Karel Veliký opatství své dcery darovat Ježíšův oděv, relikvii, kterou utkala matka Ježíšova.[7] To naznačuje, že Theodrada byla abatyší již za života svého otce, ale Hugova informace pochází až z 12. století a není proto považována za věrohodnou. Ježíšův oděv byl údajně až do 15. století předmětem poutí do Argenteuil.[8]

Opatství Münsterschwarzach

[editovat | editovat zdroj]

Zatímco Vikingové devastovali Argenteuil a oblast kolem Paříže, uprchla Theodrada na východ Franské říše, kde se uchýlila do opatství Münsterschwarzach založeného její matkou Fastradou kolem roku 780. I zde působila jako abatyše a během následujících let zde uplatnila mnišskou reformu svatého Benedikta Aniánského.[9]

Poslední zmínka o Theodradě je v zakládací listině opatství datována k 9. lednu 844. Dokument z 21. července 853 naznačuje, že Hildegarda Východofranská, dcera Ludvíka Němce, ukončila svou misi v opatství Münsterschwarzach a stala se abatyší v Curychu. Je patrné, že Theodrada mezitím zemřela. Přesné datum úmrtí není známé.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Théodrade na francouzské Wikipedii.

  1. a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. HARTMANN, Gerhard, Hartmann, Wilfried. Die Kaiser 1200 Jahre europäische Geschichte. [s.l.]: Wiesbaden Marix-Verl, 2006. Dostupné online. ISBN 978-3-86539-074-5. OCLC 166028886 S. 42f. (německy) 
  5. SCHREIBER, Karl-Heinz. Theodrada aebtissin von Argenteuil († 844) [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (německy) 
  6. RI I n. 848, Ludwig der Fromme: Regesta Imperii [online]. [cit. 2022-02-22]. [action=show&tx_hisodat_sources[controller]=Sources&cHash=fe1d91f60e858fa8bdad4bf72da2e2af#rinav Dostupné online]. (německy) 
  7. SANTORO, Nicholas Joseph. Mary in Our Life: Atlas of the Names and Titles of Mary, the Mother of Jesus, and Their Place in Marian Devotion. [s.l.]: iUniverse Dostupné online. ISBN 978-1-4620-4022-3. S. 153. (anglicky) 
  8. CARROLL, James. The Cloister. [s.l.]: Knopf Doubleday Publishing Group Dostupné online. ISBN 978-0-385-54128-2. (anglicky) 
  9. ORSINI, Mathieu. Life of the Blessed Virgin Mary, Mother of God: With the History of the Devotion to Her, Completed by the Traditions of the East, the Writings of the Fathers, and the Private History of the Jews. [s.l.]: D. & J. Sadlier Dostupné online. S. 63. (anglicky)