Théodore Agrippa d'Aubigné
| Théodore Agrippa d'Aubigné | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Théodore Agrippa d’Aubigné |
| Narození | 8. února 1552 Pons |
| Úmrtí | 9. května 1630 Jussy |
| Místo pohřbení | Ženeva |
| Povolání | spisovatel, básník, politik a voják |
| Alma mater | Stará orleánská univerzita Ženevská univerzita |
| Žánr | epická poezie |
| Významná díla | Les Tragiques |
| Manžel(ka) | Susanne de Lezayová |
| Děti | Constant d'Aubigné Nathan d'Aubigné |
| Rodiče | Jean d'Aubigné[1] a Catherine de Lestangová[1] |
| Příbuzní | Constant d'Aubigné, Charles d'Aubigné[1] a Françoise d'Aubigné[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Théodore Agrippa, rytíř d'Aubigné (8. února 1552 – 9. května 1630) byl francouzský učenec, vojevůdce, státník a přívrženec kalvinismu. Jeho vnučka Françoise d’Aubigné, madam de Maintenon se provdala za francouzského krále Ludvíka XIV.
Jako potomek staré šlechtické rodiny ovládal několik jazyků a vynikal v oblasti vědy. Učil se u slavného Théodora de Béze, díky čemuž se stal horlivým přívržencem reformace. Připojil se k hugenotské armádě Jindřicha IV. Navarrského, který jej jmenoval maršálem, místodržitelem ostrova Oléron a později guvernérem měst Niort a Maillezais či viceadmirálem. Po smrti krále Jindřicha IV. byl vykázán ode dvora a hrozila mu perzekuce ze strany katolíků, proto se uchýlil do Ženevy. Napsal několik epopejí z dob náboženských válek. Epopej Tragické básně je považována za nejvýznamnější literární dílo francouzského raného baroka.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Théodore Agrippa d’Aubigné na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Miroslav Cipro: Galerie světových pedagogů – od starověku k osvícenství, nákladem vlastním, Praha 2002, ISBN 80-238-7452-7
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Théodore Agrippa d'Aubigné na Wikimedia Commons
